Newslettery
Evropské fondy v ČR > Programové období 2028+ > Evropská úroveň

Evropská úroveň

Dne 16. července 2025 zveřejnila Evropská komise návrh víceletého finančního rámce na období 2028–2034 spolu s legislativními návrhy pro jednotlivé fondy EU a sektorové oblasti. Návrhy představují zcela odlišný koncept a architekturu rozpočtu a fondů. Komise tak reaguje na stávající i nové výzvy a výrazněji upravuje podobu a strukturu celého rozpočtového rámce.
 

Nově jsou ve víceletém finančním rámci (VFR) navrženy pouze čtyři výdajové okruhy (tzv. headings), které představují hlavní rozpočtové kapitoly EU a určují strukturu jejich výdajů:
  1. Hospodářská, sociální a územní soudržnost, zemědělství, venkovská a námořní prosperita a bezpečnost
  2. Konkurenceschopnost, prosperita a bezpečnost
  3. Globální Evropa
  4. Správa (administrativa)
Oproti stávajícímu období, kdy existuje 52 programů, je navrženo pro období 2028–2034 pouze 16 programů. Rozpočet by tak měl být jednodušší, transparentnější a lépe zacílený, s vyšší mírou flexibility, ale zároveň předvídatelný a s posíleným využitím financování, které je založené na výkonnosti. Dochází k vytvoření tzv. Evropského fondu, slučujícího mj. doposud samostatné fondy politiky soudržnosti, fondy zemědělské a rybářské politiky a fondy vnitřních věcí.
 
Vedle stávajících priorit EU se Evropská komise také intenzivně zaměřuje na nové výzvy, kterým bude EU čelit a na které musí nový dlouhodobý rozpočet reagovat. Jedná se zejména o potřebu posílení konkurenceschopnosti, obranu a bezpečnost a v neposlední řadě o pomoc Ukrajině a rozšíření EU obecně. Rozpočet bude muset rovněž počítat se splácením krizového nástroje NextGeneration EU (NGEU), v očekávané výši cca 25-30 mld. EUR ročně. Velkou výzvou bude rovněž větší zapojení návratné a kombinované formy pomoci včetně snahy o aktivaci soukromých investic v rámci veřejného financování.
 

Klíčová (hlavní) nařízení z pohledu Evropského fondu

Nařízení o víceletém finančním rámci

  • Cílem je navrhnout víceletý finanční rámec (VFR) na financování evropských priorit, který by kladl důraz na větší flexibilitu, zjednodušení jeho struktury a posílení orientace na výsledky. Současně však bude klíčové zachovat dostatečnou předvídatelnost pro dlouhodobé investice a omezit administrativní zátěž pro členské státy i příjemce. Navrhované širší využití finančních nástrojů a půjček má zvýšit dopad rozpočtu, ale bude vyžadovat jasná a jednotná pravidla. Důležitým prvkem zůstává transparentní řízení rozpočtu a ochrana jeho finančních zájmů včetně dodržování principů právního státu. Celkově bude zásadní najít rovnováhu mezi flexibilitou, efektivitou a právní jistotou nového rámce.

Nařízení ke sledování rozpočtových výdajů a výkonnostnímu rámci

  • Cílem nařízení je vytvořit jednotný rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnosti VFR. Nově by mělo být sledování jednodušší, konzistentnější a méně administrativně náročné. Díky tomu bude možné lépe sledovat, jak se daří naplňovat politické priority. Nařízení stanovuje společná pravidla pro celý rozpočet. Tato pravidla mají pomoct sjednotit a zjednodušit uplatňování horizontálních zásad, monitorování výdajů a výkonnosti a podávání informací o financování z rozpočtu EU.

Nařízení o Evropském fondu a Národním a regionálním partnerském plánu

  • Cílem je vytvořit Evropský fond zaměřený na hospodářskou, sociální i územní soudržnost, zemědělství, rozvoj venkova, rybolov a námořní oblast, a také na podporu prosperity a bezpečnosti. Tento návrh má zajistit lepší propojení priorit EU s opatřeními na národní i regionální úrovni. Zároveň usiluje o zjednodušení pravidel a efektivnější využívání finančních prostředků díky jednoduššímu systému pravidel. Důležitou částí je i možnost flexibilně přerozdělovat prostředky a rychle reagovat na nové potřeby nebo nečekané krize.  Čerpání a plnění cílů pak bude monitorováno prostřednictvím výkonnostního rámce podle již výše zmiňovaného nařízení.  Evropský fond bude implementován v rámci tzv. sdíleného řízení, kdy správa a rozhodování o finančních prostředcích je svěřeno společně Evropské komisi a členským státům, přičemž konkrétní projekty vybírá a implementuje právě daná země.

Sektorová nařízení

  • Stanovují detailnější podmínky pro realizaci aktivit spadajících pod jednotlivé fondy – na rozdíl od předchozích let jsou ale stručnější, jelikož již nedochází k rozdělení alokací mezi tyto fondy a zásadní podmínky jsou tak řešeny v hlavních nařízeních. Jednotlivá sektorová nařízení jsou dle dané tematické oblasti ve správě gestora - resortu, který je odpovědný za jeho vyjednávání (gestor je uveden v závorce daného nařízení).
Jednotlivá sektorová nařízení v rámci sdíleného řízení:
  • Nařízení ke Společné zemědělské politice (Ministerstvo zemědělství);
  • Nařízení ke Společné rybářské politice, k Evropskému oceánskému paktu a k námořní a akvakulturní politice (Ministerstvo zemědělství);
  • Nařízení k Evropskému fondu pro regionální rozvoj, včetně Evropské územní spolupráce (Interreg), a Fond soudržnosti (Ministerstvo pro místní rozvoj), ;
  • Nařízení k Evropskému sociálnímu fondu (Ministerstvo práce a sociálních věcí);
  • Nařízení o programu podpory pro dodávky ovoce a zeleniny a mléka do vzdělávacích zařízení, sektorové intervence, vytvoření sektoru bílkovin … (Ministerstvo zemědělství);
  • Nařízení k podpoře pro azyl, migraci a integraci (Ministerstvo vnitra);
  • Nařízení k podpoře v oblasti vnitřní bezpečnosti (Ministerstvo vnitra);
  • Nařízení k podpoře v oblasti schengenského prostoru, evropské integrované správy hranic a evropské vízové politiky (Ministerstvo vnitra).

Struktura Evropského fondu

Návrhy legislativy představují klíčovou změnu v architektuře evropských fondů po roce 2027. Hlavní myšlenkou je zjednodušení a integrace. Místo mnoha samostatných fondů a operačních programů vzniká jeden zastřešující „Evropský fond“, který pokrývá vše od hospodářské soudržnosti přes zemědělství až po bezpečnost. Veškeré programování bude probíhat prostřednictvím jediného strategického dokumentu – Národního a regionálního partnerského plánu (dále také NRPP), který bude schvalovaný Evropskou komisí a zastřeší všechny politiky. Tento plán bude následně realizován prostřednictvím konkrétních opatření, jako jsou reformy a investice. Cílem této nové struktury je větší flexibilita, lepší strategické zacílení a snížení administrativní zátěže.
 
 


Nejdůležitější změnou je přechod na výkonnostní model. To znamená, že peníze nebudou propláceny na základě předložených faktur, ale podle dosažených cílů a milníků, podobně jako je tomu v současném období u Národního plánu obnovy. Pro Českou republiku to znamená větší flexibilitu a odpovědnost za nastavení pravidel a efektivní plnění cílů. Samozřejmostí zůstává partnerský přístup a zapojení všech relevantních aktérů do přípravy i realizace. MMR-NOK v hierarchii tohoto modelu zůstává v roli koordinační a nově bude také řídit celou implementaci NRPP.

V programovém období 2028–2034 zůstávají přímo řízené programy (PŘP) důležitým nástrojem Evropské unie, které jsou spravovány přímo Evropskou komisí nebo jí pověřenými agenturami. Klíčovým nástrojem je Evropský fond pro konkurenceschopnost. PŘP a Evropský fond se vzájemně doplňují, přičemž každý přispívá k rozvoji Evropy z jiné úrovně – místní i evropské. Současně výsledky a know-how z programů v přímém řízení mohou být následně rozšiřovány a systematicky financovány prostřednictvím plánů ve sdíleném řízení (např. v rámci Evropského fondu a NRPP). 
 

Návrhy nové legislativy pro politiku soudržnosti:

Podívejte se na všechny zásadní dokumenty:

©2026 Ministerstvo pro místní rozvoj, všechna práva vyhrazena