24. 7. 2023
Asi jediný kostel na světě, v jehož věži se narodil světově proslulý hudební skladatel. To je kostel sv. Jakuba Většího v Poličce, kterému vdechl život Přemysl Otakar II., a jenž v polovině 19. století fakticky přestal existovat. Slavného zmrtvýchvstání se dočkal roku 1865. A na začátku 21. století díky rozsáhlé rekonstrukci znovu rozkvetl do krásy. Národní kulturní památce se v letech 2017 až 2021 dostalo kompletní opravy díky 60milionové dotaci z evropských fondů.
Příjemcem dotace byla Římskokatolická farnost – děkanství Polička. Pro zdárný průběh revitalizace svatojakubského kostela však byla důležitá i spolupráce farnosti a města Polička, které přispělo jak ochotou pracovníků městského úřadu, tak finančně.
„Před bezmála patnácti lety jsme s tehdejším biskupem královéhradecké diecéze Dominikem Dukou a poličským farářem Jaroslavem Sedlákem navštívili tehdejšího ministra kultury Václava Jehličku s velikou prosbou o finanční pomoc na zahájení opravy kostela sv. Jakuba. Ministr naší prosbě vyhověl a od roku 2010 začal resort kultury každým rokem uvolňovat finance ve výši zhruba milion korun,“ vzpomíná starosta Poličky Jaroslav Martinů.
Částkou 300 až 500 tisíc ročně přispíval rovněž Pardubický kraj. Přibližně stejným obnosem se na opravách podílelo od roku 2010 také město Polička. Každoročně se tak podařilo shromáždit 1,5 až 2 miliony. Rekonstrukce začala a každý rok postupovala po dílčích etapách.
Nebýt ovšem prostředků z evropských fondů, kompletní obnova kostela by neproběhla. „Takto to trvalo až do doby, kdy před šesti roky poličská farnost uspěla se svojí žádostí o dotaci na celkovou opravu kostela,“ pokračuje Jaroslav Martinů.
Projekt s názvem Revitalizace kostela sv. Jakuba Většího v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů, který zahrnoval kompletní restaurování obvodového pláště, konstrukce a prvků z kamene, vitráží, opravy interiéru, omítek, novou výmalbu, nové osvětlení a také restaurování mobiliáře, byl financován z Evropské unie. Rozpočtové náklady projektu, bez již dříve opravené věže, činily 71 milionů, přičemž podíl vlastních zdrojů příjemce dotace byl 3,5 milionu korun.
Neuvěřitelný úspěch
„Tento téměř neuvěřitelný úspěch byl podmíněn nadregionálním významem poličského kostela jako národní kulturní památky, což s sebou nese prestiž, ale také nelehký závazek se o památku náležitě starat, včetně propagace a většího zpřístupnění širší veřejnosti. Osobně opravu považuji za historickou jak pro poličskou farnost, tak i pro naše město. Jsem velmi hrdý, že zastupitelé našeho města po celé roky vždy ochotně v rozpočtu Poličky finančně podporovali i opravu kostela. Na projekt město přispělo již více než 6 miliony korun,“ dodává poličský starosta.
Hlavním impulsem, který stál za žádostí o dotaci z Evropské unie, bylo zřícení části kamenných prvků z fiál kostela a neutěšený stav ochozu věže. „Protože šlo o havarijní stav, byl vytvořen nejdříve projekt na opravu věže. Už na konci opravy věže jsme věděli, že nejde ufinancovat obnovu celého kostela v dohledném čase jen za použití prostředků z národních zdrojů. Obnova nám v takovém případě vycházela na 15 až 20 let,“ popisuje odborník na opravy církevních staveb Jiří Kovář. Naštěstí přišla v roce 2017 skvělá zpráva, že projekt byl vybrán.
Přidělení evropské dotace přispěla i skutečnost, že kostel sv. Jakuba je od roku 2010 národní kulturní památkou. „K zařazení mezi národní kulturní památky vedly dva hlavní důvody – ve světnici pověžného v kostelní věži se narodil hudební skladatel Bohuslav Martinů, jehož význam pro moderní českou kulturu je nesporný, a druhým byla kvalita novogotické stavby s ojedinělou sochařskou výzdobou od Václava Levého – mramorová socha svatého Jakuba byla za unikát považována již v době svého vzniku,“ přiblížil důvody prohlášení někdejší ředitel Městského muzea a galerie v Poličce David Junek.
Bez toho, aby rekonstrukci předcházelo prohlášení za národní kulturní památku, by podle Davida Junka mnohamilionová oprava možná nebyla. „Nynější oprava kostela vzešla z velkého grantu Integrovaného regionálního operačního programu, do kterého bylo možno přihlásit výhradně národní kulturní památky. Zde je tedy vidět, že prohlášení za národní kulturní památku nebyla jen formalita, a že navíc dodává větší prestiž,“ připomíná historik umění.
Rozhovor s děkanem Římskokatolické farnosti v Poličce, Tomášem Enderlem, naleznete na stránkách
Deníku.cz.
Podrobnosti k projektu:
Revitalizace kostela sv. Jakuba Většího v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů v
Mapě projektů.