11. 9. 2023
Šumperská společnost KOVO Dohnalík začínala před 30 lety doslova v garáži. Dnes jde o moderní strojírenský závod, který je schopen realizovat i velmi sofistikované zakázky. Rozvoji firmy před několika lety pomohly také dotace. Díky 16milionové podpoře z fondů EU si mohli pořídit nové technologie pro rozvoj digitalizace a propojenosti podniku on-line. To jim pomáhá efektivněji zpracovávat zakázky a zlepšovat podnikovou komunikaci.
Společnost KOVO Dohnalík je rodinnou firmou, která se postupně rozrůstá. „Začínali jsme s otcem v garáži před třiceti lety. Čas ukazuje, že kvalitní, perfektní práce a přímé a upřímné jednání se zákazníky přináší svoje ovoce. Brousíme převážně technickou keramiku, která se používá v loďařském, ropném nebo chemickém průmyslu,“ říká jednatel Stanislav Dohnalík.

Za tři dekády se firma rozvinula. „Táta byl obráběč a perfekcionista. Jsem rád, že mě to také naučil. Pracovitostí a precizností jsme firmu postupně budovali a rozšiřovali,“ podotýká Dohnalík. A přesnost a dokonalost je ve strojírenském oboru jasně daným základem. To je samozřejmé. Vždycky jsem obráběčům říkal: Výrobek také musí vypadat, nikdy nevíte, kdo se na něj dívá. Kdo tomu nerozumí, posuzuje podle vzhledu. A že má správné rozměry, tak to je přece věc, která se u strojařů očekává samozřejmě,“ vysvětluje.
Vyšší preciznost
K přesnosti a špičkové kvalitě ještě přispějí stroje, které firma pořídila s pomocí evropské dotace. „Moderní technologie a digitalizace se samozřejmě projevují kladně. Na nových strojích je možné provádět více výrobních operací najednou, jsou výkonnější, mají více nástrojů,“ říká Dohnalík.
Z celkové částky skoro 36 milionů korun činila evropská dotace přes 16 milionů korun. Firma si mohla zakoupit moderní zařízení, konkrétně víceosá CNC brousící centra, která pomáhají s přesnějším broušením keramických dílů. Také zavedla do provozu nový systém pro řízení a sledování výroby, a nakonec i technologii pro preciznější vizualizaci konečného výrobku, a to konkrétně software Turbo Cad Pro Platinum.
V obrábění došlo za poslední dekády k technologickému pokroku. A s přispěním evropské dotace můžou v Šumperku využívat ty opravdu nejmodernější stroje. „Možná před dvaceti pětadvaceti lety jsme už tušili, že nějaké lepší stroje budou, i když ne až v takovém technickém vybavení. Ale že jednou budeme mít třicet zaměstnanců, to jsem určitě nečekal. Můj otec, kterému je dnes devadesát, říká: Ty jsi blázen,“ vykládá Dohnalík.
Moderní provoz
Moderní strojírenský provoz na první pohled připomíná spíše jakousi laboratoř, všechno je úhledné a čisté. „Snažíme se také, aby se lidé o stroje starali. Nejstarší CNC brusku máme od roku 2008, je to švýcarská značka Studer, patří k dobrým strojům. A péče o ně se nám vyplácí, klidně pak slouží patnáct, dvacet let,“ uzavírá.
Obecně platí, že sehnat kvalitní zaměstnance pro strojírenství může být problém. Takové potíže ovšem v šumperské firmě nemají. Navíc spolupráce s tamní střední odbornou školou přispívá k výchově nových strojařských expertů.
„K lidem se chováme lidsky a slušně, což také vyžaduju od nich. Snažím se s nimi komunikovat. Musím to zaklepat, na lidi máme štěstí. Za ty dlouhé roky nás opustili možná jeden či dva zaměstnanci, kteří odešli sami od sebe. A co je potěšující, a vždy to zdůrazňuju, je dobrá zkušenost s mladými. Moji vrstevníci to nechápou, na mladé spíš nadávají. Mám s nimi posledních sedm let dobré zkušenosti,“ říká Dohnalík.
„A dvacet let bereme na praxi učně, kteří se učí na obráběče. Od září k nám nastupuje už tuším šestý klučina, který k nám na praxi chodil. Vyzkoušíme si ho, a když bude šikovný, tak pak u nás nastoupí. Nemůžu říct, že mladí za nic nestojí,“ pokračuje.
Kromě výchovy dalších generací dbá společnost KOVO Dohnalík i na společenskou zodpovědnost. Snaží se myslet rovněž na zátěž, kterou strojírenský obor znamená pro životní prostředí.
„Ano, myslíme i na ekologii a ochranu životního prostředí. Používáme vodou ředitelné chladicí kapaliny, nikoliv oleje. Snažíme se také využívat teplo, které produkuje velký kompresor. Loni jsme od něj udělali rozvody tepla, takže jsme nemuseli haly, které jsou kolem, vytápět plynem. Ten kompresor stejně musí být neustále puštěný a produkuje mnoho odpadního tepla, které jsme začali využívat,“ vysvětluje Dohnalík.
Rozhovor jednatelem společnosti Stanislavem Dohnalíkem naleznete na stránkách
Deníku.cz.
Podrobnosti k projektu:
Rozvoj automatizace a digitalizace v podniku Stanislav Dohnalík v
Mapě projektů.