Snížení imisní zátěže ve městě Dobříš

Informace o projektu

Předmětem projektu je nákup techniky na čištění komunikací a chodníků. Posuzovaná technika bude aplikována na území města Dobříše. Délka silničních úseků, na kterých bylo hodnoceno očekávané snížení produkce emisí prachových částic, je celkem 4,4 km. Současný stav kvality ovzduší v hodnocených oblastech je možné vyhodnotit na základě údajů imisního monitoringu [7] ze stanic v blízkosti záměru: ? stanice Příbram I. ? nemocnice je pozaďová městská stanice v přírodně obytné zóně. Stanice je umístěná cca 16 km jihozápadně od hodnocené oblasti a má manuální měřicí program a měření těžkých kovů v PM10. -stanice Sedlčany umístěná cca 26 km jihovýchodně od řešeného území v obytně-přírodní zóně. Stanice je pozaďová předměstská s manuálním měřicím programem. -stanice Beroun vzdálená cca 18 km severně od hodnocené oblasti. Jedná se o dopravní městskou stanici v obytně-obchodně-průmyslové zóně, která má automatizovaný měřicí program. Prašnost z automobilové dopravy patří obecně mezi nejvýznamnější zdroje imisní zátěže suspendovaných částic. Lze konstatovat, že významně zvýšené koncentrace částic PM10 se v současnosti vyskytují zejména v místech s velkou hustotou dopravy a podél kapacitních komunikací. Přesná analýza podílu tzv. sekundární prašnosti z automobilové dopravy na koncentracích PM10 v jednotlivých částech území ČR není k dispozici. Z rešerše odborných studií nicméně vyplývá, že na celkových emisích PM10 z dopravy se sekundární prašnost podílí cca z 80 ? 90 % [2]. V případěcelkového prachu je její podíl ještě vyšší, neboť v primárních emisích se hrubší částice prakticky nevyskytují. Podíl dopravy na celkových koncentracích PM10 pak lze na základě údajů o dopravní zátěži, množství vypočtených emisí a údajů o průběhu imisní zátěže během roku odhadovat na úrovni cca 30 % celkových koncentrací. Podíl sekundární prašnosti tedy lze předpokládat na úrovni cca 25 % z celkových hodnot, což pro roční průměr PM10 představuje cca 5 - 8 ?g.m-3. Lze tedy konstatovat, že podíl sekundární prašnosti z automobilové dopravy na celkových koncentracích PM10 je poměrně významný. Je zřejmé, že omezení této složky by významně přispělo k dosažení imisních limitů suspendovaných částic PM10. Bez aplikace čistící techniky bude docházet k hromadění nečistot obsahujících prachové částice v uličním prostoru. Tyto částice jsou pak postupně rozmělňovány projíždějícími automobily a následně vynášeny do ovzduší. Tento efekt je označován jako tzv. sekundární prašnost (též resuspenze) částic. Automobilové komunikace jsou dominantním zdrojem sekundární prašnosti ve městech a obcích, neboť dochází k zvýšenému vznosu částic do ovzduší vlivem turbulentního střihu za jedoucím vozidlem. Specifickou vlastností sekundární prašnosti je skutečnost, že částice může být usazována a znovu vynášena do atmosféry opakovaně, čímž dochází k dlouhodobému výskytu zvýšených koncentrací suspendovaných částic z ovzduší. Tuto situaci lze účinně řešit finálním odstraněním částice z povrchu vozovky, tj. důsledným vyčištěním komunikace. Dle podkladů zadavatele probíhá v současnosti strojní čištění komunikací v četnosti 1× ročně. Tento údaj byl použit pro vyhodnocení produkce emisí ve stavu ?bez realizace projektu?. Jako prostředek údržby komunikací je uvažován silniční zametací stroj, vybavený dvěma bočními zametacími kartáči se skrápěním a třetím předním kartáčem, který je upevněn čelně před strojem a umožňuje práci vpravo i vlevo. Čištění bude dle podkladů zadavatele prováděno po dobu 10 měsíců v roce, a to v četnosti 1x za 10 dnů. Zvolené řešení umožní dosáhnout účinného odstranění prachu z vozovky a tím i snížení emisí tuhých látek, což se projeví v poklesu znečištění ovzduší suspendovanými částicemi. Parametry řešení, tj. způsob a četnost čištění komunikací jsou zvoleny s cílem dosažení maximálního účinku při přijatelných investičních a provozních nákladech. Kvantifikace úč