Kde fondy EU pomáhají: Opravená vodní nádrž u Nového Boru zdobí krajinu a láká rybáře

Krajina okolo severočeského Nového Boru, sklářského centra Čech, je malebná a přírodně rozmanitá. Mnoho lidí z Prahy a velkých měst tu má své víkendové chaty a chalupy. V posledních desetiletích však právě oblast mezi Českou Lípou a Novým Borem trpí extrémními výkyvy klimatu. Na srážkových mapách posledních let je tato oblast jednou z nejsušších u nás. A když naopak deště konečně přijdou, dochází poměrně často k rozvodnění zdejších toků.

 

Jak uvádí vědecké studie, obě věci k sobě bohužel patří. Při změně klimatu, k níž v současnosti dochází, budou extrémní projevy počasí častější. „Na výkyvy počasí je proto důležité se připravit,“ uvedl pro Deník klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu. „A to jak psychicky, tak stavebně a také jiným způsobem hospodaření v krajině,“ připomíná Tolasz.

Vyrovnat se s těmito úkoly, pomáhaly a pomáhají i fondy Evropské unie. Jednou z menších staveb, které byly vytvořeny s pomocí peněz z fondů EU, je rekonstrukce nádrže Gabčíkovo u Nového Boru. Na úpravu hráze a protipovodňová opatření, která měla zabránit opakování lokálních povodní z minulých let, byla z Operační program Životní prostředí poskytnuta dotace z fondů EU ve výši přes 3,4 miliony korun.

 

Přestože jde o nádrž o rozloze několika hektarů, pro své okolí má velký krajinotvorný i ekologický význam. „Díky dotaci jsme na nádrži udělali protipovodňová opatření a oprava hráze pomohla tomu, že může dál zdobit zdejší krásnou přírodu,“ říká její majitel, bývalý zdejší zemědělec Jiří Rohlíček.

Jiří Rohlíček, který před odchodem do důchodu hospodařil na okolních polích, začal o získání dotace na úpravu hráze uvažovat už před deseti roky. Tehdy několik lokálních povodní vyplavilo část osady Bukovany. Ta se nachází několik set metrů pod nádrží.

 

„Nádrž byla postavena před asi padesáti roky zdejšími myslivci a hráz byla udělána ze směsi různých materiálů, což se projevovalo na jejím stavu,“ uvádí Rohlíček. Nejvíce zanedbána pak byla právě protipovodňová část v podobě takřka neexistujícího přelivu, základní ochraně proti lokálním povodním.

„Podařilo se nám získat dotaci z fondů Evropské unie na vytvoření těchto protipovodňových opatření. Sám bych na opravu hráze a výstavbu přelivu neměl, a bez dotace bych nemohl tato opatření udělat,“ uvádí Rohlíček. Celou nedávno dokončenou stavbu se podařilo uskutečnit za méně než rok.

 

„To bylo možné díky tomu, že už jsem měl od roku 2018 připravený projekt. Ten samozřejmě sám o sobě stál dost peněz, ale doufal jsem, že ho někdy uskutečním,“ říká.

 

„Díky tomu, že byl projekt připravený, bylo lehčí získat dotaci a pak uskutečnit i celou stavbu,“ dodává Jiří Rohlíček. „Klíčovou věcí byl protipovodňový přeliv, který je dnes dvaadvacet metrů dlouhý,“ vysvětluje majitel nádrže Gabčíkovo.

Při výstavbě nádrže došlo poprvé od jejího vzniku k vypuštění vody. Na Jiřího Rohlíčka a rybáře z nedaleké České Lípy tam čekalo překvapení. „Byli tam například tostolobici vážící přes 25 kilo nebo tři velcí sumci, amuři a samozřejmě kapři,“ říká Rohlíček. „Část ryb jsme po opravě hráze vrátili zpět do nádrže a pokračujeme v zarybňování,“ dodává.

K nádrži se od počátku, kdy ji koupil, snaží přistupovat s péčí řádného hospodáře i ekologicky přemýšlejícího člověka, který si uvědomuje význam Gabčíkova pro okolní krajinu. „Nechal jsem u nádrže udělat odborníky průzkum, jací živočichové v nádrži a v jejím okolí žijí. Našel se tam například chráněný skokan štíhlý, další žáby, některé vzácné druhy vážek, velké množství rybničních škeblí, užovky a další hadi. U nádrže se vyskytuje i velké množství dravců, například luňáci,“ uvádí Rohlíček.

 

V rámci úprav rybníka byl také vytvořen přístup pro koupání, který využívají obyvatelé nedalekých vesnic a osad. „Mám radost, že se mi podaří uchovat tu nádrž jako hezký kousek krajiny, který sem do tohoto malebného kraje zapadá. A to i díky té dotaci z evropských fondů,“ říká spokojeně Jiří Rohlíček.