31. 7. 2023
Více než stovku dřevěných staveb mají v rožnovském skanzenu. Valašské muzeum v přírodě tak již více než sto let zachovává jedinečné kulturní dědictví. Péče o takové množství starých objektů postavených ze dřeva je ovšem velmi náročná, a vlastně nikdy nekončí. S obnovou části staveb ve skanzenu pomohla i dotace z fondů EU v rámci projektu Kulturní dědictví Javorníků a Beskyd. Na zachování objektů z obou stran česko-slovenské hranice šlo více než 432 tisíc eur.
Do projektu se vedle Valašského muzea v přírodě zapojilo také Múzeum slovenskej dediny v Martine. Slovenský skanzen je mnohem mladší než ten na severu Moravy, ale shromažďuje lidovou architekturu z velké části Slovenska, tedy i domy z pomezí Beskyd a Javorníků. Oba skanzeny společně opravily 11 objektů, které byly v havarijním stavu a jsou pramenem společné česko-slovenské historie a kultury.
„Tento přeshraniční projekt nám umožnil udělat znovu krytiny, vyměnit stavební prvky, ošetřit a zrekonstruovat například topeniště a zprovoznit jej s tím, že můžeme návštěvníkům předvádět i nějaké ukázky. Bez těchto financí by to všechno bylo buď později, v menším rozsahu, nebo s většími problémy,“ řekl Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě.
Vedle toho se uskutečnilo pět workshopů a odborná konference. Rovněž vznikla výstava, instruktážní video a byly vydány propagační materiály.
Nekonečný příběh
Pomoc dotace odborníci ocenili především proto, že udržovat objekty ve skanzenu je nikdy nekončící práce. „Je to jako když uklízíte doma. Vydrží to den nebo dva, a můžete začít znovu,“ usmívá se Jindřich Ondruš. A dodává: „S údržbou staveb v našem muzeu je to podobně. Jen v Rožnově máme zhruba stovku různých objektů, které jsou venku a jsou různě staré. Myslím, že je máme v hodně dobrém stavu, nicméně je to skutečně jako nekonečný příběh.“
Cenný byl projekt tím, že umožnil rozvoj a předávání společných postupů k zachování tradiční lidové architektury. Zachránit a revitalizovat staré dřevěné objekty totiž není snadná věc. Je při tom nutné používat materiály a technologie, které jsou poplatné době vzniku staveb. „Je to dost složité. Chceme zachovat jistou míru autenticity. Ty stavby stále zůstávají nositeli dost velkého množství informací,“ popisuje Ondruš.
Existuje ovšem i propojení se současností. Proběhla zde například velká konference na téma stále populárnějších dřevostaveb. Odborníci ze skanzenu totiž vědí, že se u nich dělají chyby, které měli naši předkové v mnoha případech už vychytané. „V muzeích v přírodě je spousta informací, které se ještě dnes dají využít pro nové stavby,“ říká Ondruš.
Moderní technologie
Současně si však ve skanzenu uvědomují, že jim mohou pomoci také moderní technologie. Lépe třeba určí rozsah poškození a nutných oprav. „Na toto téma byl zaměřen i přeshraniční projekt, který se hodně věnoval diagnostice stavu a poškození. Odhalíme třeba, že dřevo, které je sto a více let staré, je v mnoha případech kvalitnější než dřevo, které je ke koupi dnes. Je sice na povrchu nějak mírně poškozené, ale když ho dobře diagnostikujeme, zjistíme, že ještě dost vydrží. Ale musíme mít správné metody,“ poodhaluje postupy záchrany ředitel skanzenu. Moderní metody muzeu pomáhají například v boji s dřevokazným hmyzem, který je pro stavby tohoto typu velmi nebezpečný.
Záchrana památek je jen jedním z rozměrů rožnovského skanzenu. Tím druhým je jeho neustály rozvoj, kdy stále chystá pro návštěvníky něco nového. „Vytváříme nový areál, kde už máme několik menších horských chlévů a staveb, které jsme již zpřístupnili návštěvníkům. Jako nejžhavější atrakci zde máme úplně novou hájovnu. Ta byla postavena v roce 1920 a prakticky devadesát let sloužila svému účelu. Je asi jedna z posledních, která měla formu roubené stavby. Její majitel už ji měl likvidovat, ale osvíceně ji předal nám,“ řekl Ondruš.
Ve skanzenu ji restaurovali a představili v ní bydlení hajného. Ten podle Ondruše nepatřil tak docela k honoraci, ale byl to v zásadě dobře placený státní úředník. Takže jeho styl bydlení je zase něco jiného, než se ukazuje ve valašských chalupách. „Posunuli jsme se v čase, ukazujeme bydlení po roce 1955. A udělali jsme i kancelář hajného, která vypadá tak, jako by zrovna na chvíli někam odešel. Včetně toho, že je tam motorka, na které jezdil,“ představuje novinku Jindřich Ondruš.
Rozhovor s generálním ředitelem Národního muzea v přírodě, panem Jindřichem Ondrušem, naleznete na stránkách
Deníku.cz.
Podrobnosti k projektu:
Kulturní dědictví Javorníků a Beskyd v Mapě projektů.