Kde fondy EU pomáhají: Unikátní systém. Na farmě nedaleko Kolína mění odpad v energii

Farma Karla Horáka je ukázkovým příkladem využití potenciálu bioekonomiky. Na farmě jsou dvě bioplynové stanice zpracovávající odpad z živočišné a rostlinné výroby, který přeměňují na plyn. Ten slouží k vytápění celého areálu, a to jak farmy, tak i přidruženého hotelu. Vedle toho podnik také produkuje kvalitní organické hnojivo, které vrací do půdy. Díky tomu na farmě nevyužívají tolik konvenčních agrochemických hnojiv a celý areál s mnoha činnostmi, které se prolínají, je energeticky soběstačný. Svůj podíl na tom má i dotace z evropských fondů.

Farma na okraji malé obce nedaleko Kolína se zaměřuje především na chov prasat a skotu. Horákovi začínali s holštýnskými dojnicemi a prasnicemi.
 

„V roce 2012 jsme postavili bioplynovou stanici, v roce 2019 ZEVO, tedy zařízení na energetické zpracování odpadu. Tehdy jsme přemýšleli, jak naložit s teplem a vyrobenou energií. Tak jsme postavili hotel se 47 lůžky, restauraci s velkou kuchyní, wellness s bazénem a saunou. Dáváme práci více než čtyřiceti zaměstnancům, včetně lidí pracujících v hotelu, jako jsou kuchaři, číšníci, řezníci, pokojské, prodavačky, recepční, ale i obsluha bioplynky a živočišné výroby,“ podotýká Karel Horák.


 

Rostlinná i živočišná výroba, restaurace, wellness, vnitřní vyhřívaný bazén, sauna, víři᠆vka, hotel, vlastní výrobamasa i řeznictví, zoo kouteki Hopík aréna. To vše se vešlo do malého, energeticky soběstačného areálu. Je to i díky dotaci z Evropské unie, bez níž by projekt výstavby zařízení na energetické využití odpadu patrně nevznikl.

 

Na projekt v hodnotě 20 milionů korun přispěla EU prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí téměř 16 miliony korun.

 

V rámci projektu bylo v letech 2019 a 2020 postaveno zařízení na energetické využití odpadu na principu bioplynové stanice. Projekt zahrnoval výstavbu specializované vyhnívací nádrže na biologický odpad a další substrát, technologii k zajištění funkce bioplynové stanice a také zařízení na čištění bioplynu a jeho jímání k dalšímu využití.
 

Zařízení zpracuje ročně asi 1450 tun odpadu, který tvoří 90 procent využívaného materiálu.

 

Odpady proměňují v energii 

„Hlavní důvod projektu byl, že jsme měli bioplynovou stanici jen na kukuřici, kejdu a hnůj. Nemohli jsme likvidovat zbytky z kuchyně, z výroby, z jatek, z našeho zemědělského provozu. Nové zařízení je schopno bezpečně likvidovat tyhle odpady, ze kterých tak odejdou škodlivé organismy ještě dřív, než se hnojivo dostane na pole. Cílem bylo zpracovat a zlikvidovat všechny odpady vyprodukované na firmě, abychom nebyli závislí na jejich odvozu či výkupu, a to se povedlo,“ říká vedoucí bioplynové stanice, agronom Jiří Horák, syn zakladatele farmy a stále „hlavy podniku“ Karla Horáka.
 

Zajímavostí je, že odpadní teplo z bioplynové stanice je také zdrojem podlahového tepla pro selata, která tak leží na vyhřáté podlaze, což jejich chovu jen prospívá.

 

„Maso zpracováváme ve vlastní bourárně a následně z něho vyrábíme kvalitní masné výrobky. Tvrdíme, že se nejedná o biomaso, ale o něco, co je ještě o stupeň nad touto kategorií, jako superbio. V důsledku kvalitního krmení si maso drží vodu, je šťavnatější. Třeba krkovička je jemnější a kotleta z grilu je místo šesti minut připravena ke konzumaci během chvíle. Naše maso Qualivo je k dostání v top restauracích a hotelích, v podnikových prodejnách v Choťovicích, Praze a Hradci Králové, ale i v on-line obchodu Rohlik.cz, pro který také vyrábíme speciální šarže, například párky a klobásy bez éček,“ vypočítává Karel Horák.

 

Jeho syn Jiří dodává: „Stále se potvrzuje, že rostlinná a živočišná výroba spolu souvisejí. Jedna bez druhé nemůže existovat. Když to trochu přeženu, aby naši hosté měli v restauraci co jíst, nejdříve musíme vyrobit krmivo pro zvířata. Nemůže to začínat od konce. I proto je naše maso oblíbené, i proto se lidé vracejí do restaurace, vyhledávají naše wellness služby, rádi u nás přenocují.“

 

V Choťovicích myslí i na nejmenší. „Vybudovali jsme minifarmu s deseti boxy, kde jsou k vidění nutrie, králíci, slepice, kozy, ovce, telata, prasata i husy. Novinkou je vnitřní Hopík aréna se skákacím hradem. „Nedaleko za farmou jsme postavili deset rodinných domů, které jsou vytápěny naším teplem a elektřinou. U nás vyrobenou elektřinu z 20 procent využijeme, zbytek dodáváme do sítě. A třeba na velkém parkovišti v areálu máme nabíjecí stanici pro elektromobily i stanici na CNG,“ dodává Karel Horák.

Rozhovor s panem Horákem a jeho synem Jiřím naleznete na stránkách Deníku.cz.

Podrobnosti k projektu: Zařízení na energetické využití odpadu naleznete na www.mapaprojektu.cz.