Kde fondy EU pomáhají: Systém třídění odpadu na Plumlovsku zkvalitnily nové kontejnery i čipy

Mikroregion Plumlovsko najdete v okolí známé rekreační lokality vodní nádrž Plumlov. Letos oslaví dvě dekády fungování. Svazek původně sedmi obcí se zrodil v prosinci 2003, později se připojila osmá – Seloutky. „Mikroregion vznikl jako reakce na nová krajská uspořádání po roce 2000, kdy byly vytvořeny kraje, ale současně zanikla okresní shromáždění, která do té doby řešila i problémy malých obcí,“ vysvětluje důvody jeho zrodu předseda Mikroregionu Plumlovsko a starosta Krumsína Jaroslav Střelák.

Výhoda propojení je podle něj v tom, že více obcí dává co do počtu více obyvatel, a tím pádem mohou vystupovat jako silnější partner při řešení celé řady otázek, kterými se obce musí zabývat a které je trápí. „I ve vztahu k vyšším samosprávným celkům a případně ministerstvům má větší váhu požadavek nebo stanovisko mikroregionu s více obcemi a větším územím než jenom jedna menší obec,“ vysvětluje Střelák.

To nakonec potvrzuje i společný ekologický projekt, který byl podpořen z fondů EU. Jeho cílem bylo zvýšit množství vytříděného odpadu, který se tak už nemusí vozit na skládky. Fondy na tento účel přispěly více než sedmi miliony korun a obecní rozpočty už jen společně dofinancovaly menší díl 1,2 milionu korun.

Omezování množství odpadů je pro obce velmi důležité. Cena za skládkování totiž neustále roste a radnicím nezbývá než ji následně promítat do ceny poplatku za popelnice. Ten se pak může stát pro část obyvatel neúnosným. Pokud se naopak podaří odpad vytřídit, poplatek za popelnice pro občany nemusí strmě růst.

V rámci projektu se pro osm členských obcí svazku pořídily nádoby na papír, plast a bioodpad. Celkem šlo o téměř 6200 „popelnic“. Obce navíc mají zásluhou čipování přehled o třídění odpadu v domácnostech. Současně díky separovanému sběru získají větší podíl od odpadových společností za odevzdaný vytříděný odpad. Tím se také snižuje množství zbytkového směsného komunálního smetí, jde tedy o jednoznačně pozitivní ekologický dopad. „Vyseparované materiály jsou z 95 procent dále využity,“ vysvětluje Jaroslav Střelák.

 

Na Plumlovsku ale nezlepšují jen nakládání s odpady. Mikroregionu jako celku se například daří každoročně získávat dotaci na provoz turistického informačního centra, které působí na zámku v Plumlově.

 

„Obdrželi jsme rovněž evropské prostředky na vybavení zázemí pro konání kulturních a sportovních aktivit v našem mikroregionu – pořízení párty stanu i s osvětlením a zakoupení pivních setů. Na našem území jsme také umístili turistické informační tabule. Společně řešíme aktuální problémy, vyměňujeme si poznatky, zkušenosti a snažíme se o jednotný koordinovaný přístup k celé řadě záležitostí ve všech oblastech veřejné správy i rozvoje měst a obcí mikroregionu,“ říká předseda Jaroslav Střelák.

Za úspěch považuje také to, že Zámek Plumlov je čerstvě národní kulturní památkou. Toto unikátní ocenění získal v závěru loňského roku.

 

A jaký to může mít konkrétní přínos? „Pro plumlovský zámek je to především veliká pocta a pro město obrovský úspěch. Definice označuje národní kulturní památky za nejvýznamnější součást kulturního dědictví národa. Věříme, že s tímto titulem bude město Plumlov moci získat dotaci na opravu fasády takzvaného „vysokého zámku“ a v budoucnu i na další úpravy či rekonstrukce nádvoří a jeho okolí. Toto označení pravděpodobně bude znamenat rovněž vyšší návštěvnost zámku, a tím pádem také celého našeho mikroregionu,“ věří Jaroslav Střelák.