Kde fondy EU pomáhají: Místo demolice vzniklo v Ostravě moderní muzeum

Zemědělské muzeum by v kdysi „černé“ Ostravě asi hledal málokdo. Zdejší expozice je však ojedinělá a doplňuje širokou paletu nabídky Národního zemědělského muzea (NZM). „Když chcete navštívit opravdovou klenotnici kvalitních potravin, navštivte naši pobočku v Ostravě–Vítkovicích,“ říká generální ředitel NZM Zdeněk Novák.

 

Nejde přitom jen o prezentaci exponátů. Také samotné haly, přestavěné s podporou fondů EU, jsou ukázkou současné moderní české architektury. Vše se totiž uskutečnilo podle projektů známého architekta Josefa Pleskota a jeho kolegy Milana Šramla. Obě haly propojili vestavbou a v proluce mezi nimi postavili ještě třetí halu.

Celý projekt přestavby hal a jejich proměny na muzeum si vyžádal více než 121 milionů korun. Evropské fondy uhradily z této sumy 85 procent.

 

„Naše muzeum je mimo území národní kulturní památky Dolní oblast Vítkovice. Jsme „pouze“ v městské památkové zóně. Z tohoto hlediska je to pro nás poněkud jednodušší. I přesto jsme se k obnově původních konstrukcí snažili přistupovat citlivě a s pokorou k této industriální architektuře,“ říká Ivan Berger, ředitel ostravské pobočky Národního zemědělského muzea. Muzeum vzniklo ze dvou původních hal, které jsou pozůstatky měděné huti. Ta sem byla přesunuta zhruba před sto lety.

Během druhé světové války objekt dostal při bombardování Ostravy přímý zásah, ale výroba pak byla velmi rychle obnovena. Provoz byl ukončen v šedesátých letech minulého století.

„Po uzavření měděné huti se v jižní hale opravovaly takzvané Veroniky, což byl vagon, který najížděl pod vysokou pec, a do něj se upouštělo surové železo. Aby vagon vydržel vysokou teplotu, tak je vyšamotovaný. A právě zde se šamotová výplň opravovala. Proto se hale říká Veronikárna,“ upřesnil Ivan Berger.

 

Ostravská pobočka nabízí návštěvníkům studijní depozitáře zemědělské techniky, expozice Depozitář potravin a průběžně obměňovanou Galerii českých potravin. I když se to nemusí na první pohled zdát, do původně průmyslové oblasti patří.

„Ostatní regiony kolem Ostravy jsou vyloženě zemědělské. Jesenicko, Beskydy, Opavsko, Hlučínsko, to jsou oblasti s velkým podílem zemědělské půdy, hospodářských rybníků a lesů. Funguje zde také spousta potravinářských podniků. Naším cílem je minulé i současné podniky zemědělské výroby zmapovat,“ podotýká Ivan Berger.

Podle něj se muzeum nevěnuje jen polnímu hospodářství, ale chápe zemědělství v širším významu. Patří do něj i zahrady, parky, zadržování vody v krajině, péče o půdu, potravinářství. „To vše je v současné době také aktuální. Návštěvníkům v Ostravě jsme například již představili výstavu "Bez půdy to nepůjde" z Biologického ústavu Akademie věd. I ochrana a péče o krajinu jsou pro nás tématem,“ říká Ivan Berger.

 

Existují i další vazby tohoto regionu svázané se zemědělstvím. Ze Slezska pochází mimo jiné i jeden z nejslavnějších světových vědců, zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, od jehož narození uplynulo letos 200 let. Narodil se v Hynčicích na Novojičínsku a studoval na gymnáziu v Opavě. „Tam zcela jistě navštěvoval nejstarší muzeum u nás, kde se s přírodovědou seznamoval,“ připomíná Ivan Berger.

Jak přestavba na zemědělské muzeum dopadla, se mohou návštěvníci přesvědčit sami. V současné chvíli zde najdou také výstavu Zemědělství 4.0, která představuje novou generaci zemědělských strojů a systémů. Na výstavě uvidíte mimo jiné robotický dojicí stroj, autonomního zahradního robota nebo tiskárnu pro tisk čokolády.

 

„Instalace zahrnuje chytrou farmu, dotykové rozhraní k problematice digitální revoluce a řadu dalších prvků, na nichž chceme demonstrovat významné změny v zemědělství, k nimž již několik let postupně dochází. Výstava je k vidění do 28. února 2023,“ zve Ivan Berger.