Hasiči získali mimo jiné automobilové žebříky pro obtížné zásahy, lesní hasicí speciál v podobě cisternové automobilové stříkačky CAS 15 a další cisternové automobilové stříkačky CAS 30. Při zásazích budou využity i v rámci projektu pořízené dopravní automobily, bezpilotní letecké monitorovací prostředky – drony, pásová vozidla pro pohyb ve sněhu či kontejner nouzového přežití, který je uzpůsobený jako úpravna vody. Další kontejnery slouží jako velitelský štáb. Významnou pomocí jsou i osvětlovací soupravy, mobilní velkoobjemové nádrže, pásové rypadlo, vyprošťovací automobily, termokamery nebo mobilní elektrocentrály.
„Technika a věcné prostředky byly pořízeny pro jednotlivé kraje a Záchranný útvar HZS ČR s přihlédnutím k tomu, jaká rizika ze změn klimatu v dané oblasti převládají a jaká je jejich stávající vybavenost. Přestože průběžně dochází k obnově techniky, vnitřní dluh na těchto prostředcích dosáhl pěti miliard korun,“ říká Vladimír Vlček.
Nynější dva „koronavirové“ roky ukázaly, jak moc jsou hasiči nepostradatelní, a to jak placení, tak i dobrovolní. Na druhou stranu tato krize poodhalila řadu slabin, které musí hasiči vyřešit, aby byli na podobné události lépe připraveni.
„Jde o to, jak být ještě více a efektivněji prospěšní obyvatelům. Zastávám názor, že vždy je prostor pro další zlepšování. Na druhé straně máme velmi dobře realizován Integrovaný záchranný systém a spolupráci jeho základních i ostatních složek. Máme také dobře nastavenou krizovou legislativu, nicméně právě pandemie odhalila i pár jejích slabin. Ve srovnání s některými zahraničními státy máme na velmi slušné úrovni systém požární prevence, ve kterém se osvědčil dosavadní model, kdy naši kolegové ze stavební prevence posuzují bezpečnost staveb v rámci stavebního řízení a následně kontrolují i jeho dodržování,“ dodává Vladimír Vlček.