13. 3. 2023
Beskydské centrum duševního zdraví funguje na základě spolupráce Nemocnice ve Frýdku-Místku a Charity Frýdek-Místek od července 2020. Je součástí reformy psychiatrické péče, jejímž cílem je zvyšování kvality života osob s duševním onemocněním. Vznik centra ve Frýdku-Místku stál celkem 19 milionů korun, přičemž 85 procent částky šlo z evropského Operačního programu Zaměstnanost.
Centra duševního zdraví přinášejí zásadní změnu do péče o duševně nemocné u nás. Propojují zdravotní a sociální péči, která je poskytována v terénu. Cílem je zajistit komplexní, koordinovanou a včasnou péči pro lidi se závažným duševním onemocněním v jejich spádové oblasti.
„Konkrétně je to sociální rehabilitace. Nejčastěji řešíme témata bydlení, zaměstnání a pomáháme vyřizovat nejrůznější dávky. S klienty řešíme využití volného času tak, aby to pro ně bylo smysluplné. Za zdravotní část jsou to pak služby psychiatrické, psychologické a podpora sester, které řeší i somatický stav klientů. Bereme prostě člověka jako komplexní bytost a snažíme se řešit všechno, co potřebuje,“ říká Dominika Kocichová, vedoucí sociální pracovnice Beskydského centra duševního zdraví.
Sami běžný život nezvládají
Klienti se do zdejšího centra dostávají různými cestami. „Nejčastěji spolupráce vzniká během hospitalizací, kdy nám dávají vědět z nemocnice a kontakt navazujeme už tam. Ozývají se nám také ambulantní lékaři nebo rodinní příslušníci. Většinou jde o lidi, kteří svou situaci nedokáží řešit sami, takže to jde přes někoho třetího. Občas se stane, že někdo přijde i sám od sebe a požádá o pomoc. Nějakou žádanku na to nepotřebuje,“ podotýká Kocichová.
V centru najdou klienti vše na jednom místě. „Psychiatrie je specifická v tom, že někteří lidé nejsou schopni fungovat v běžných podmínkách, vyžadují velmi intenzivní péči. Někdy je třeba, abychom za nimi zajeli, poskytli jim podporu, nabídli zdravotní péči, medikaci nebo případně podali injekci,“ říká Michal Raszka, psychiatr Beskydského centra duševního zdraví.
Novou metodou je také spolupráce s člověkem, kterému se říká anglickým slovem peer. To je člověk se zkušeností s psychickým onemocněním. „U nás máme konkrétně peerku, která má bipolárně-afektivní poruchu, má s tím velké zkušenosti a je schopna se s lidmi bavit o takzvaném zotavení,“ vysvětluje Michal Raszka.
Humanizace psychiatrie
V rámci reformy psychiatrie, která začala v roce 2013, vznikla taková centra, jako je to ve Frýdku-Místku. „Humanizace psychiatrie je jedním z pilířů té reformy. Takzvaná institucionální péče, tedy hospitalizace ve velkých psychiatrických zařízeních, nevede výhledově k uzdravení. Lidé jsou dlouho v ústavu, a když jsou propuštěni, velmi často postrádají návaznou péči. Centra byla zřízena proto, aby k těm hospitalizacím nedocházelo,“ vysvětluje Raszka.
Pracovníci centra navážou s klienty intenzivní kontakt tak, aby se jejich stavy daly zvládat bez hospitalizací. To zároveň znamená významnou úsporu pro zdravotní systém. „Dalším benefitem je schopnost takového člověka nějak se zařadit do společnosti. Říká se tomu komunitní psychiatrie. Lidé se u nás setkávají, mají často podobné potíže a jsou si navzájem oporou. Jsme schopni nějaké služby poskytovat i v místě bydliště. A všechny tyto kontakty omezují nutnost hospitalizace. Lidé mají dostupnou péči,“ podotýká Raszka.
V zásadě jde o to, aby se lidé naučili svoje onemocnění zvládat doma, aby byli schopnější svůj stav podchytit a s pomocí centra pokračovat v procesu zotavení. „Tyhle nemoci často nejsou vyléčitelné. Například paranoidní schizofrenie je onemocnění chronické. Takoví lidé musejí užívat léky. A hospitalizace může vést k tomu, že je s nimi zase těžší pracovat,“ říká Raszka.
Změna v psychiatrii a způsobu péče o pacienty se už konkrétně projevuje i ve statistických údajích. „Někteří lidé byli dříve opakovaně hospitalizováni, ale od doby, co jsou v péči našeho centra, hospitalizaci nepotřebovali. Další kladnou věcí je, že mnoho dlouhodobě nezaměstnaných se nám podařilo zaměstnat. Z pohledu psychiatra vidím, že v běžné ambulanci nelze tak komplexní péči jako u nás v centru zajistit,“ dodává Raszka.
Rozhovor s vedoucí zdravotní sestrou Danou Adamcovou naleznete na stránkách
Deniku.cz.
Podrobnosti k projektu:
Beskydské centrum duševního zdraví v
Mapě projektů.