Ohlasy konference Evropské fondy 28+: Odpovědi na hlavní otázky k evropským fondům po roce 2027

V aplikaci Slido se sešlo celkem 71 vstupů, mezi nimi věcné otázky, komentáře i technické připomínky. Největší tematickou skupinu tvořily regionální a územní otázky. Výrazně se objevovala také témata administrativní zátěže, výsledků podpory, finančních nástrojů, výběru priorit a zapojení partnerů.

Jaké místo budou mít v budoucím období regiony? 
Politika soudržnosti má nadále reagovat na rozdíly mezi regiony, podporovat méně rozvinuté oblasti a pomáhat územím procházejícím hospodářskou proměnou. Současně má využívat jejich rozvojový potenciál a posilovat konkurenceschopnost. 

Při přípravě podpory se má posuzovat její potřebnost, účelnost a schopnost daného území prostředky smysluplně využít. Územní pohled se nemá omezit pouze na případnou regionální část plánu, ale má se promítat napříč podporovanými oblastmi. Budoucí vymezení strukturálně postižených regionů může vedle útlumu těžby uhlí více zohlednit také změny průmyslu, demografický vývoj nebo dostupnost služeb. 

Znamená nižší využívání podpory, že ji daný region nepotřebuje? 
Nižší zájem o financování nemusí znamenat menší potřebnost podpory. Příčinou může být nedostatek odborníků, zkušeností, institucionálního zázemí nebo připravených projektů. Při rozhodování proto nebude možné vycházet pouze z dosavadního využívání evropských fondů. Důležitá bude také absorpční kapacita, tedy schopnost projekt kvalitně připravit, uskutečnit a dlouhodobě udržet. 

V územích s výraznými potřebami, ale nižší připraveností, bude nutné posílit odborné a projektové kapacity. Pomoci může podpora přípravy projektů, sdílení zkušeností a rozvoj potřebných znalostí. 

Jaké konkrétní zjednodušení mohou očekávat žadatelé a příjemci? 
Společný plán a jednotnější pravidla mají omezit souběh různých systémů a zjednodušit vztah mezi Českou republikou a Evropskou komisí. Větší prostor mají získat také zjednodušené metody vykazování. Pro příjemce však změna nebude automaticky znamenat výrazné omezení povinností. Nadále budou platit národní rozpočtová pravidla, požadavky na zadávání veřejných zakázek, účetnictví a ochranu finančních zájmů Evropské unie.

Prostor pro úpravy se může týkat zejména rozsahu kontrol a auditních postupů.  Na základě zkušeností z předchozího programového období bude kladen důraz na sjednocení postupů pracovníků řídicích orgánů a zprostředkujících subjektů při provádění kontrol tak, aby se v maximální možné míře omezily rozdíly v přístupu ke kontrolám a ve výkladu a ověřování příslušných povinností, při současném respektování specifik jednotlivých oblastí podpory, jejich zaměření a relevantního legislativního rámce.  

Co bude znamenat větší zaměření na výsledky? 
Úspěch evropských fondů se již nemá posuzovat především podle objemu využitých prostředků nebo počtu projektů, ale podle změny, kterou podpora skutečně přinese. Tou může být vyšší konkurenceschopnost regionu, vznik kvalitních pracovních míst, lepší dostupnost služeb nebo větší odolnost. 

Financování má být spojeno s plněním předem stanovených milníků a cílů. Ty mají měřit skutečný přínos, nikoli pouze dokončení projektu. 

Jak se budou vybírat skutečné priority? 
Budoucí financování nemůže pokrýt všechny oblasti ve stejném rozsahu. Výchozí priority proto vznikaly na základě odborného posouzení potřeb České republiky a zohlednily také evropské priority, hospodářskou strategii a další národní dokumenty. Široký okruh témat bude nyní nutné zúžit a převést do konkrétních opatření, reforem a měřitelných cílů. 

U každé oblasti bude třeba posoudit její dlouhodobý význam, problém, který má řešit, a zda jsou evropské fondy nejvhodnějším zdrojem financování. Podpora by neměla pokračovat tam, kde již není potřebná nebo lze využít jiný zdroj. Výběr se nemá řídit pouze působností jednotlivých institucí. Vycházet má především z potřeb České republiky a jejích regionů. Teprve poté se rozhodne o odpovědnosti za realizaci. 

Jak se mají propojit investice a reformy? 
Investice mají být doplněny reformami, které zvýší jejich účinek. Související potřeby se tak budou moci řešit společně, nikoli odděleně v několika programech. Příkladem je bydlení, jehož dostupnost ovlivňuje vedle výstavby také územní plánování, povolovací procesy, doprava, kapacity obcí a dostupnost služeb. Podobný přístup lze využít při řešení demografických změn, modernizaci energetiky nebo rozvoji trhu práce. 

Reformy mají být připraveny včas, aby na ně mohly navázat investice. Plán však musí umožnit úpravy při změně podmínek, zejména v oblastech ovlivňovaných obtížně předvídatelným vývojem. 

Budou se více využívat finanční nástroje? 
Pevný podíl prostředků pro finanční nástroje zatím nebyl stanoven. Více se mají využívat tam, kde návratná podpora dává ekonomický a věcný smysl. 

V debatě zazněly například energetická účinnost, podnikání, obnova brownfieldů, čistírny odpadních vod a některé sociální oblasti. Jinde bude nadále vhodnější nenávratná podpora.
 
Volba nástroje má vycházet z potřeb dané oblasti, situace na trhu a schopnosti příjemce prostředky splácet. Cílem není plošně nahrazovat jednu formu financování jinou, ale zvolit vhodné řešení pro konkrétní typ podpory. 

Jak se mohou partneři zapojit do přípravy nového období? 
Do přípravy se mají zapojovat kraje, města, obce, hospodářští a sociální partneři, občanská společnost, akademické prostředí, výzkumné instituce a další odborníci. Největší prostor pro zapojení má být ve fázi, kdy se rozhoduje o prioritách a zaměření podpory. Partneři nemají připomínkovat pouze hotové návrhy, ale mají se podílet také na přípravě konkrétních opatření. Zapojovat se mohou rovněž prostřednictvím platformy sdružující zástupce žadatelů a příjemců, kde mají možnost průběžně se vyjadřovat k jednotnému národnímu rámci pravidel a postupů v rámci EU fondů.

Partnerství neznamená přijetí každého podnětu. Důležité je včasné zapojení, přístup k informacím a vysvětlení, jak bylo s návrhy naloženo. Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje také způsob, jak skutečný dopad partnerství vyhodnocovat. 

Které části budoucího systému ještě nejsou rozhodnuté? 
Otevřená zůstává výše prostředků pro Českou republiku, podoba implementační struktury, uspořádání jednotlivých částí Národního a regionálního partnerského plánu i způsob stanovení milníků a cílů. 

Další jednání se budou týkat také finančních nástrojů, začlenění územního rozměru, kontrolních postupů a rozdělení odpovědnosti mezi jednotlivé instituce. Příprava období po roce 2027 tak není pouze technickou změnou pravidel. Jejím cílem má být užší výběr priorit, větší důraz na výsledky a podpora lépe přizpůsobená potřebám jednotlivých území.