Obce mohou díky nové metodice MMR lépe plánovat změny v krajině

Metodický pokyn Zadání územní studie krajiny pro správní obvod obce s rozšířenou působností aktualizuje stejnojmenný dokument z roku 2016, podle kterého byly pořízeny územní studie krajiny pro téměř čtvrtinu našeho území. 

Shrnuje cíle a účel pořízení studie pro správní obvod obcí s rozšířenou působností, požadavky na obsah jejího řešení a na její formální úpravu a uspořádání a případné další požadavky zejména ve vztahu k dotačním podmínkám z Operačního programu Životní prostředí. Pořizovatelé využijí nový Metodický pokyn jako podklad při tvorbě zadání územní studie krajiny pro správní obvod obcí s rozšířenou působností.

V aktualizovaném vydání Metodického pokynu jsou oproti verzi z roku 2016 zejména zjednodušeny a upřesněny některé požadavky na obsah doplňujících průzkumů, rozborů a návrhu územní studie krajiny. 

K Metodickému pokynu se váže Příručka k procesu zadání, zpracování a implementace územní studie krajiny pro správní obvod obce s rozšířenou působností. Ta popisuje všechny fáze od přípravy zadání, přes výběr zhotovitele, tvorbu doplňujících průzkumů a rozborů až po vlastní tvorbu návrhu územní studie krajiny. Příručka neklade další požadavky na zadání a obsah studie. Podrobněji ilustruje možné způsoby naplnění požadavků Metodického pokynu, proto ji doplňuje řada praktických příkladů. 

Oba dokumenty vychází z předpokladu, že funkční řešení územní studie krajiny se neobejde bez multioborového přístupu spolupráce všech, kteří mají v krajině své legitimní zájmy. Nezbytná je zejména úzká spolupráce orgánů územního plánování a ochrany přírody. Orgány územního plánování využívají územní studie krajiny jako podklad pro nové územní plány a změny těch stávajících. Slouží ale i orgánům ochrany přírody nebo při zpracování pozemkových úprav.

Územní studie krajiny nastavují podobu volné krajiny, lidských sídel a vzájemné vztahy mezi nimi. Mají za úkol vytvářet předpoklady pro existenci zdravého a odolného životního prostředí. Zabývají se plánováním změn v krajině s ohledem na prevenci a odstraňování následků nevhodného hospodaření, adaptaci na klimatické změny, zlepšení kvality života v dané lokalitě a zušlechtění krajiny. Navrhují opatření k ochraně před povodněmi a suchem, ochraně půdy a krajinného rázu nebo třeba podpoře ekosystémů a biodiverzity. Vytváří také podmínky k rekreaci, zlepšení prostupnosti krajiny např. pro cyklisty a zemědělskou techniku a k usměrňování rozvoje sídel a dalších struktur v krajině. Prvotním cílem je přitom vždy zlepšit stav krajiny a posílit zelenou infrastrukturu. 

V minulosti se ukázalo, že nejkvalitnější územní studie krajiny vznikají ze spolupráce obcí a orgánů územního plánování, které sdílejí informace a zkušenosti, jednají o společném postupu a inspirují se zdařilými příklady ze sousedství. Je proto velmi žádoucí, aby intenzivní spolupráce mezi pořizovatelem (orgánem územního plánování), orgánem ochrany přírody a případnými dalšími aktéry nastala už během přípravy zadání územní studie krajiny. Díky tomu budou požadavky pořizovatele na obsah studie jasné a postihnou klíčová témata. Takto vzniklá studie bude účelná i pro další územně plánovací činnosti. 

Oba dokumenty si můžete prostudovat na stránkách MMR. 

Pokud byste se chtěli dozvědět více, MMR také k územním studiím krajiny každoročně pořádá podzimní workshopy.