Kde fondy EU pomáhají: Vysočina je v oblasti IT na špičce. I díky fondům EU

Podpora a pomoc příspěvkovým organizacím Kraje Vysočina a také samosprávám ve městech a obcích kraje je jedním ze zásadních přínosů projektu, podpořeného fondy EU. „Šlo vlastně o tři takové komponenty. Jedním byly služby. To jsou softwary, které provozujeme na krajském úřadě pro města, obce, ale zejména pro naše příspěvkové organizace. Pod tímto si můžete představit takové věci, jako je sdílená spisová služba, účetnictví či společný mzdový systém. V rámci tohoto projektu se dělalo několik těchto sdílených záležitostí,“ popisuje Petr Pavlinec, vedoucí informatik krajského úřadu Kraje Vysočina.

Společný nákup a využívání softwaru je velmi výhodné. „Určitě je to o penězích, ale je to i třeba o jednotnosti přístupu. Když budete mít dvacet různých spisových služeb u organizací, tak to bude vypadat trochu jinak, než když máte jednotný mustr. Sjednotit spisovou službu představuje obrovský přínos. Takto provozujeme řádově asi 30 takových systémů pro různé subjekty,“ doplnil Pavlinec.



Nejdražší byly sítě
Software byl jen první částí projektu. Aby fungoval, tak je samozřejmě potřeba mít nějaké „železo“, jak říkají lidé z oblasti IT. Tedy servery a úložiště. „Už dobře patnáct let postupně stavíme tzv. technologické centrum kraje. Původně to vzniklo jako myšlenka koordinovaná se státem. Mělo jít o datová centra v regionech, která slouží ke komunikaci se státními orgány. Tak to tehdy postavili všichni. My jsme ovšem jeden z krajů, který v rozvíjení této myšlenky pokračuje doteď,“ popisuje Petr Pavlinec.

V Kraji Vysočina technologické centrum stále rozvíjejí a rozšiřují. Těží přitom i ze své polohy uprostřed republiky. Nyní tak na Vysočině běží systémy několika centrálních institucí. „Například sítě a aplikace ministerstva vnitra, technologie sdružení CESNET a přidali se i soukromí poskytovatelé datových služeb pro veřejnou správu,“ říká informatik.

Servery jsou umístěny také v sídle krajské samosprávy v centru Jihlavy. Informatici využívají robustní budovu bývalé vojenské jídelny. Je v ní pět serveroven, které využívá kraj, stát, ale třeba i vysoké školy. Kompletní technologické centrum nemůže být v jednom místě. Existují také záložní místa jako třeba v jihlavské nemocnici. Tam je zajištěno, že vše poběží, i když dojde k rozsáhlejšímu výpadku elektřiny.

A zde se dostáváme ke třetí části evropského projektu. Všechna tato místa je třeba spojit, a to i s uživateli v regionu. A k tomu jsou potřeba dráty, to znamená sítě. „My jako kraj vlastníme a provozujeme síť ROWANet. V rámci tohoto projektu jsme dokupovali některé trasy optických kabelů pro tuto síť, konkrétně do Telče, do Humpolce a do Velké Bíteše. To byla nejdražší část a vydali jsme na to více než polovinu prostředků,“ počítá Pavlinec. Celý projekt stál více než 99 milionů korun a kraj ze svého platil skoro 15 milionů.

„My se snažíme propojovat veřejné instituce typicky městské úřady, nemocnice, ale i státní instituce, neveřejnou optickou sítí, která je bezpečná, rychlá a kraj ji vlastní,“ vysvětluje informatik cíle jejich snažení. Benefity ROWANetu pociťují každý den i obyvatelé Vysočiny. Na více než stovce míst poskytuje bezplatné a kvalitní Wi-Fi připojení. Například lidem hospitalizovaným v nemocnicích.