2. 10. 2023
Denně přijmou dispečeři středočeské záchranky kolem 750 telefonátů, k výjezdu je posádka sanitního vozu vyslána zhruba ve 350 až 400 případech. V pohotovosti je v každou chvíli na čtyřiačtyřiceti výjezdových stanovištích osm desítek sanitních vozů i s posádkami. Veškerá činnost Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje (ZZS SK) je řízena z dispečerského pracoviště umístěného v Kladně.
Technika je v případě zabezpečení krizových zdravotních stavů lidí důležitá. Stejnou váhu má ale práce záchranářů, bez které by se dění na záchrance neobešlo. Středočeská záchranná služba, která je příspěvkovou organizací kraje, postupně obměňuje a modernizuje vozový park i potřebné lékařské vybavení. Peníze investuje také do rozvoje lidských schopností.
V minulosti tu například realizovali projekt podpořený z fondů EU, Rozvoj lidských zdrojů v oblasti krizového řízení.
„Projekt byl zaměřen na vzdělávání desítek záchranářů, operátorek a operátorů, a to za pomoci sady specifických odborných školení realizovaných kombinací prezenčních workshopů a blended learningu (smíšené a hybridní vzdělávání – pozn. red.),“ říká MUDr. Pavel Rusý, ředitel ZZS SK.
Projekt se uskutečnil v letech 2017 až 2019 a stál více než 6,2 milionu korun. Evropská unie v rámci Operačního programu Zaměstnanost přispěla částkou téměř 5,3 milionu korun.
Klíčové informace
„Hlavní přínos spočíval ve zlepšení zvládání obtížných a krizových situací, se kterými se v praxi setkávají. Záchranáři se školili v komunikaci mezi operačními středisky jednotlivých složek celého Integrovaného záchranného systému, když jsou třeba předávány informace z tísňové linky 112. Nastavovala se komunikace mezi středisky tak, aby se neztrácely informace, které nabral ten, kdo přijímal telefonát od občana,“ vysvětluje ředitel.
Projekt se zaměřil na psychickou podporu zaměstnanců, kteří se často dostávají do vypjatých stresových situací, zejména když se událost týká dětí. Zároveň se tato část školení týkala i přístupu k pacientům na místě události. „Součástí tréninku bylo zvládání situace bez emocí. Stejně tak je důležité, aby si aktéři záchranné činnosti spolu sedli a rozebrali situaci. Podstatné je lidem na místě stručně, jasně a v klidu naznačit, že jsme na místě, máme situaci pod kontrolou a přicházíme, abychom pomohli. V tom záchranáře školil známý a uznávaný odborník, doktor Lukáš Humpl z moravskoslezské záchranky,“ uvádí ředitel.
Projekt se týkal rovněž tiskového oddělení a byl zaměřen na komunikaci vůči veřejnosti a médiím. Nezanedbatelná část peněz z projektu směřovala do mezd tak, aby školení měli záchranáři placené.
Dotace jim pomáhají
Středočeští záchranáři mají s evropskými dotacemi zkušenosti. „Čerpáme je na pořízení vozidel, ucházíme se o podporu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost. Máme rozpracován projekt na výstavbu nových výjezdových stanovišť, kde se nám věřím podaří dotaci získat,“ popisuje jejich ředitel.
Záchranáři pracují ve třech druzích výjezdů – rychlá záchranná pomoc (RZP), kdy přijíždí posádka sanitky řešit méně vážné úrazy či zhoršení zdravotního stavu, dále pak rychlá lékařská pomoc (RLP) k závažnějším případům, kdy je v posádce vozu také lékař, a nakonec takzvané rendez-vous, kdy vyjíždí sanitka bez lékaře, ale ten se s ní setká na předem určeném místě. „Jednoznačně nejvíce, zhruba osmdesát procent výjezdů, je RZP,“ vypočítává MUDr. Pavel Rusý.
Na telefonu je přes den devět a v noci osm dispečerů. Právě oni jsou prvním kontaktem s pacientem či volajícím. Musejí je během krátké chvíle vyslechnout a rozhodnout o dalším postupu. Zda jeho stav vydrží do druhého dne k návštěvě praktického lékaře, či zda vyšlou na místo posádku rychlé pomoci.
Středočeský kraj je atypický tím, že obklopuje Prahu, která má svoji záchranou službu. Ředitel Rusý si spolupráci s pražskými záchranáři pochvaluje: „Spolupráce je excelentní. Nepovažujeme se za konkurenty, ale partnery, vzájemně si pomáháme, dispečinky se domlouvají. Sdíleně provozujeme aplikaci Kapacita, kde on-line vidíme společně s pražskou záchrankou i všemi pražskými nemocnicemi, jaká je kde kapacita a kam můžeme pacienta odvézt.“
Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje vznikla 1. dubna 2003. Výjezdových stanovišť mají středočeští záchranáři 44, a to včetně stanovišť smluvních partnerů.
Rozhovor s ředitelem Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje MUDr. Pavlem Rusým naleznete na stránkách
Deníku.cz.
Podrobnosti k projektu:
Rozvoj lidských zdrojů v oblasti krizového řízení ZZS Středočeského kraje v
Mapě projektů.