Vznik kutnohorské oblastní charity spadá do roku 1994. Tehdy tu začínali se službou Týna, kdy dívky z rodinné školy docházely jako pečovatelky do domácností seniorů. Nyní je to charitní pečovatelská služba. Postupně se služby rozšiřovaly, a tím přibývalo klientů.
„Dnes máme deset středisek. Většina jich je v Kutné Hoře, dvě jsou v Čáslavi. Naše činnost ale přesahuje hranice okresu. Sociální služby poskytujeme lidem bez domova, lidem s různými zdravotními znevýhodněními včetně duševního či mentálního postižení. Máme charitní pečovatelskou službu, aktivizační službu pro seniory, občanskou poradnu, rodinné centrum i nízkoprahové zařízení pro romské děti a romskou mládež. Provozujeme také půjčovnu zdravotních a kompenzačních pomůcek. Naši dobrovolníci z Dobrovolnického centra docházejí jako společníci do léčeben dlouhodobě nemocných nebo oddělení paliativní péče kutnohorské nemocnice. Naše činnost je široká a pestrá,“ říká ředitel Oblastní charity Kutná Hora Robert Otruba.
Služby dostaly pod jednu střechu
Výrazným posunem v kvalitě a dostupnosti nabízených služeb byl projekt Plujeme do Přístavu. „Východiskem celého projektu bylo, že jsme měli tři sociální služby v nevhodných pronajatých prostorách. Každá služba byla přitom na jiném místě ve městě. Záměrem bylo tyto služby dostat pod jednu střechu tak, abychom naše služby posunuli dále,“ podotkl ředitel.
Proto se rozhodli přijmout nabídku sester voršilek na koupi staré školní budovy v ulici Jiřího z Poděbrad, kterou do roku 2008 využívalo církevní gymnázium. „Napsali jsme projekt na sloučení služeb a opuštěný památkový objekt se podařilo zrekonstruovat právě díky poskytnuté evropské dotaci,“ vysvětluje ředitel.
Celý projekt stál 41 milionů korun, EU v rámci Integrovaného regionálního operačního programu přispěla více než 35 miliony. Práce začaly v roce 2016, otevření nových prostor se uskutečnilo v roce 2021. „Bylo to v době covidu, ale zvládli jsme to. A ještě jsme stihli vše dokončit před drastickým navýšením cen veškerých stavebních materiálů,“ pochvaluje si Robert Otruba.
„Budova byla prázdná přes osm let. Zvenku vypadala dobře, ale zevnitř byla hodně zchátralá, zdi byly vlhké do výše dvou metrů. Velké školní třídy měly dřevěné stropy, které se pohupovaly. Veškeré rozvody byly za hranicí životnosti. Naštěstí budova neměla statické poruchy,“ popsal stav ředitel.
V rámci projektu byla odkoupena budova, ta byla následně celkově zrekonstruována a vybavena zařízením. Přibyl také výtah, takže tři podlaží jsou bezbariérová. V půdních prostorách jsou nyní kanceláře. Zároveň byl zakoupen i osobní automobil pro terénní služby.
Realizace projektu přispěla ke zvýšení kvality a dostupnosti sociální rehabilitace, sociálně aktivizační služby a sociálně terapeutické dílny, což jsou ambulantní a terénní sociální služby poskytované právě Centrem Přístav. V prvním patře jsou denní místnosti jednotlivých služeb, o patro výš keramická, šicí a výtvarná dílna. V přízemí se nachází velká poradna, společenská místnost i cvičná kuchyně s jídelnou. Mají tu ale třeba i rychlé občerstvení a veřejné toalety, které patří k vedlejším hospodářským činnostem.
Pomoc zdravotně postiženým
Centrum Přístav navštěvují lidé se zdravotním postižením, duševním onemocněním a senioři. Lidé dochází do centra, nebo v případě zhoršení jejich zdravotního či psychického stavu využívají terénní formu služby.
„Dříve jsme měli k dispozici jednu místnost, která nám sloužila jako kancelář, dílna a kuchyň zároveň. Klienti nemohli využívat služby tak, jak potřebovali. Nyní máme k dispozici samostatnou kuchyň i dílny a klienti mohou docházet podle své potřeby. Oproti předchozímu stavu jsme naše služby zkvalitnili. Proto se po přestěhování zvedl počet klientů o 26 a číslo stále narůstá. Naše služby využívajíi klienti z chráněného bydlení Domova Barbora,“ podotkla Markéta Machanová, vedoucí Centra Přístav. Ta působí v kutnohorské charitě bezmála dvacet let.
Rozhovor s ředitelem RNDr. Robertem Otrubou naleznete na stránkách
Deníku.cz.
Podrobnosti k projektu:
Plujeme do Přístavu v
Mapě projektů.