Kde fondy EU pomáhají: Krok od schválení výroby. Kuřata budou zdravější i díky novým probiotikům z Brna

Zmíněný pětiletý projekt stál téměř 37 milionů korun. Evropská unie v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání na něj přispěla částkou přesahující 31 milionů korun. Z toho 10 milionů stálo pořízení hmotnostního spektrometru.

Výzkumníci studovali složení a rozvoj střevní mikroflóry především u kuřat, okrajově u selat. „Kuřata se v komerční produkci líhnou bez kontaktu se slepicí. Proto sledujeme, jaké bakterie se za experimentálních podmínek přenášejí ze slepice na kuřata. Ty se snažíme získat, pomnožit a sestavovat z nich probiotické preparáty o přesně definovaném složení. Podobný přístup zkoušíme i u selat,“ uvedl doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D., který byl garantem projektu.



Cílem projektu bylo pochopit chování jednotlivých členů střevní mikroflóry a současně připravit reálné probiotické preparáty s unikátním složením.

„Vše směřovalo k tomu, aby naše výsledné koktejly se zdravými kulturami zvyšovaly odolnost kuřat před salmonelami. Pokud chovatelé použijí naše směsi k osídlení jednodenních kuřat, sníží se jim pravděpodobnost problémů s chorobnými bakteriemi. Přímo chovatele drůbeže salmonely netrápí, protože ta se u kuřat neprojevuje. Problém se objeví, až když se salmonela z produkce drůbeže dostane do potravinového řetězce a lidské populace,“ vysvětluje Ivan Rychlík.

Nejvýhodnější je aplikovat preparát jednodenním kuřatům, přestože jej lze podat libovolné věkové kategorii. „Nejsnazší cesta je sprejováním zvířat v líhních, ale dá se podávat i pitnou vodou nebo krmivem na farmách,“ popisuje Ivan Rychlík. Výzkumníci nejprve aplikovali těmto vylíhlým kuřatům biologický materiál, v podstatě trus dospělých slepic. „Tím jsme jim předali celou mikroflóru dospělé slepice a sledovali jsme, jak se jednotlivé druhy bakterií u kuřat uchytí. V dalších pokusech jsme kuřatům aplikovali jednotlivé mikrobiální kultury, které jsme dopředu namnožili v laboratoři. Protože v trávicím traktu malých kurů se vyskytuje okolo 1000 různých bakterií, bylo těchto testů opravdu hodně,“ popisuje Ivan Rychlík.

Výzkum se prováděl v experimentálních stájích v areálu ústavu. Trus od slepic získávali z různých zdrojů, z farem od komerčních slepic, ale také od rozdílných plemen slepic z vyškovské zoologické zahrady či od drobných chovatelů. „Jednotlivé bakterie jsme mezi sebou kombinovali a následně aplikovali kuřatům. Pak jsme sledovali, zda se uchytily, nebo naopak neuchytily,“ vysvětluje vědecký pracovník.

V ČR se líhne 230 milionů kuřat
Proč se ve VÚVeL zaměřili právě na jednodenní kuřata, vysvětlil Ivan Rychlík: „Po prvních letech, kdy jsme se v problematice střevní mikroflóry drůbeže začínali orientovat, přišlo jasné uvědomění. Kuřata se líhnou v inkubátorech, což jinak nejde, protože by se nepokryly požadavky lidské populace na drůbeží produkty. Tam je však oddělen kontakt mezi kuřetem a slepicí. Je tu jen vejce, které se očistí, vydezinfikuje a za 3 týdny se z něj stane kuře.

V ČR se takto vylíhne přes 230 milionů kuřat ročně, porazí se asi 130 milionů, zbytek jde na vývoz. Kvůli těmto vysokým číslům je v podvědomí lidí, že takto je to normální. Jenže kuře bylo v evoluci naprogramováno, aby se vylíhlo v hnízdě, v kontaktu se slepicí, a aby v prvních dnech zůstalo s rodičovským hejnem. Takže jsme ke kuřatům z inkubátoru přidali dospělou slepici a sledovali rozvoj střevní mikroflóry. Porovnali jsme kuřata bez a se slepicí – a rozdíly v jejich střevní mikroflóře byly obrovské. Tuto znalost jsme na začátku projektu měli a dál ji začali rozpracovávat a vyvíjet.“

Nejpodstatnější je, že v Brně takto získali ucelenou představu o zcela nových probiotických preparátech pro jednodenní kuřata. „Od letošního října máme v Ústavu pro státní kontrolu biopreparátů a léčiv podané podklady pro registraci prvního probiotického produktu, jehož složení je podloženo vlastním výzkumem a experimenty z tohoto projektu. Pokud projdeme schvalovacím řízením úspěšně, posuneme se dál až do výroby. Věřím, že zkraje příštího roku si chovatelé náš produkt budou moci koupit,“ dodává Ivan Rychlík.

Rozhovor s panem docentem Ivanem Rychlíkem naleznete na stránkách Deníku.cz.

Podrobnosti k projektu: Probiotické baktérie střevní mikroflóry jako základ zdraví a pohody zvířat v Mapě projektů.