Od pilotního projektu k dalším obcím: Jak JINAG přenáší zkušenosti z Be Ready do praxe

Zkušenost jednoho místa může pomoci dalším
Be Ready během dvou a půl roku propojil partnery z 12 zemí Dunajského regionu a vytvořil nástroje pro hodnocení zranitelnosti vůči tepelným ostrovům, testování připravenosti obcí, přípravu opatření a jejich praktické ověřování. Součástí projektu bylo také vytváření místních akčních plánů a doporučení využitelných i po jeho skončení.
V prvním rozhovoru DEX Innovation Centre zdůraznilo význam propojení analytických nástrojů, Climate Sandboxu a praktických příkladů dobré praxe. Ve druhém rozhovoru pak Ratiboř ukázala, co takový postup znamená v konkrétní obci: od satelitních a termálních dat přes zapojení místních obyvatel až po bioklimatickou zastávku a akční plán pro další rozvoj.
Třetí český projektový partner, JINAG, se vedle spolupráce na projektových nástrojích zaměřil také na jejich šíření a využití v podmínkách dalších českých obcí. Jedním z příkladů je jihomoravský Drnholec, kde se podařilo propojit analýzu tepelného ostrova, pocitové mapování s obyvateli a následná doporučení pro další úpravy veřejného prostoru.
Jakou roli sehrála JINAG v projektu Be Ready a na které aktivity se zaměřovala?
Jihomoravská agentura pro veřejné inovace JINAG plnila v projektu roli spolutvůrce sad nástrojů a politických doporučení pro zapojená města a obce. Spolupracovala také s českým partnerem projektu – obcí Ratiboř – a pomáhala s realizací jejího pilotního projektu.
V Jihomoravském kraji jsme se zároveň výrazně zaměřovali na šíření výsledků. Zvyšovali jsme povědomí o problematice tepelných ostrovů a přizpůsobovali doporučení vytvořená v projektu podmínkám jihomoravských obcí.
Díky projektu jsme následně navázali například spolupráci s obcí Drnholec, která hledala možnosti, jak omezit přehřívání návsi. V obci jsme provedli analýzu tepelného ostrova, pocitové mapování s občany a následně vytvořili soubor konkrétních doporučení, jak může obec dále postupovat a na koho se může v regionu obrátit. Podrobnosti k aktivitě v obci Drnholec naleznete na tomto odkazu.

Projekt se věnoval problematice městských tepelných ostrovů. Jak moc je toto téma aktuální pro česká města a obce a jak této výzvě čelí?
Pro česká sídla jde o čím dál aktuálnější problém. Přibývající tropické dny a noci výrazně ovlivňují veřejný prostor a mohou představovat zdravotní riziko pro obyvatele.
Pozitivní je, že si samosprávy tento problém stále více uvědomují a od rychlých sezónních zásahů postupně přecházejí k systémovějším změnám. Patří mezi ně například rozvoj modro-zelené infrastruktury, výsadba stromů, zelené střechy nebo zadržování dešťové vody.
Právě projekty, jako je Be Ready, mohou nabídnout podklady a nástroje, díky nimž lze adaptační opatření plánovat cíleněji a zaměřit se na skutečně nejrizikovější lokality.

V projektu byly využívány pocitové mapy a další formy zapojení obyvatel. Co vám tato spolupráce s veřejností ukázala?
Spolupráce s veřejností nám především ukázala, že obyvatelé mají o dění a rozvoj své obce skutečný zájem.
Díky pocitovým mapám realizovaným v Ratiboři a Drnholci jsme zjistili, že lidé nejsou k prostředí, ve kterém žijí, lhostejní. Aktivně vnímají jeho kvality i nedostatky a chtějí se na jeho podobě podílet.
Výhodou pocitových map byla také jejich anonymita. Získali jsme tak větší množství odpovědí a také podněty, které by někteří obyvatelé například při veřejném setkání nemuseli vyslovit.
Zároveň jsme si ověřili, že jedna forma zapojení nestačí pro všechny. Vedle online sběru jsme proto využili kontaktní mapování a workshopy pro aktivní veřejnost. Aby bylo téma srozumitelné a sběr dostupný skutečně různým skupinám obyvatel, vzniklo také populárně-naučné video o problematice tepelného ostrova, které se promítalo například na základní škole v Drnholci, a probíhalo asistované vyplňování dotazníku s místními seniory.
Výsledkem byla velmi cenná zpětná vazba, která pomohla identifikovat konkrétní bariéry i příležitosti ke zlepšení veřejného prostoru.
Zapojení lidí je přínosné také dlouhodobě. Pokud se obyvatelé na plánování podílejí, mají k následným opatřením přirozeně bližší vztah a snáze je přijímají za své.

Jaké reakce jste zaznamenali od starostů a zástupců samospráv, kteří se s výsledky projektu seznámili?
Městský tepelný ostrov je jev, který si každý z nás dokáže poměrně snadno představit, proto byla také komunikace směrem ke starostům a dalším zástupcům samospráv hodně praktická.
Snažili jsme se ukázat, že problém se netýká pouze velkých měst. Také v menších obcích se může jednat například o rozpálenou náves, autobusovou zastávku bez stínu nebo nedostatek příjemných míst pro setkávání obyvatel během horkých dnů.
Významným tématem je také zranitelnost některých skupin obyvatel vůči vysokým teplotám, například seniorů. Starostové proto přirozeně hledají způsoby, jak podobné situace řešit. Praktický příklad Ratiboře jim umožňuje vidět konkrétní cestu, kterou se mohou inspirovat.

Které opatření nebo příklad dobré praxe vás během projektu nejvíce inspiroval?
Při tvorbě projektových výstupů jsme nechtěli začínat od nuly, ale navazovali jsme také na existující materiály a projekty.
Velkým zdrojem inspirace pro nás byly například výstupy Nadace Partnerství a projektu LIFE Tree Check, který se rovněž věnuje ochlazování měst a modro-zelené infrastruktuře, nebo projekt Rethink Architecture. Pro návrhy revitalizace veřejného prostoru v Drnholci jsme využívali také příklady z databáze České komory architektů.
Velmi inspirativní byla samozřejmě i jednotlivá opatření zkoumaná přímo v Be Ready. Ukázala, že funkční řešení nemusí vždy stát miliony korun ani vyžadovat rozsáhlé přestavby. I drobné lokální úpravy mohou mikroklimatu konkrétního místa významně pomoci.

Myslíte si, že budou české obce v příštích letech tématu adaptace na vedra a přehřívání veřejných prostor věnovat větší pozornost?
Jsme přesvědčeni, že ano. Z pozice JINAG to vidíme přímo v praxi. Jako koordinátor Klimatického akčního plánu Jihomoravského kraje pomáháme obcím přenášet adaptační strategie do konkrétních projektů.
Vnímání klimatické změny se navíc postupně přesouvá z odborných kruhů také do širší veřejnosti. Lidé sami pozorují, že veřejné prostory, kde se dříve běžně scházeli a trávili čas, mohou být během letních měsíců stále méně komfortní.
Roste proto i zájem o konkrétní adaptační opatření, jako jsou obnova mokřadů a přírodních biotopů, výsadba stromořadí nebo budování stinných a zelených ploch v centrech obcí. Zájem obyvatel zároveň motivuje samosprávy, aby se adaptaci na vysoké teploty věnovaly systematičtěji a začleňovaly ji do svých rozvojových a investičních plánů.

Be Ready skončil, jeho výsledky ale zůstávají
Tři české pohledy na projekt Be Ready ukazují různé části jednoho procesu. DEX Innovation Centre představuje odborné nástroje a zkušenost z mezinárodního partnerství. Ratiboř ukazuje jejich využití v konkrétním místě – od identifikace problému až po pilotní realizaci a akční plán. JINAG pak dokládá, jak lze vytvořené know-how přenášet dál a využívat při práci s dalšími samosprávami.
Právě schopnost převést mezinárodní spolupráci do praktických změn v jednotlivých městech a obcích patří k důležitým přínosům programu Interreg Danube Region. Projekt Be Ready skončil v červnu 2026, vytvořené metodiky, nástroje, akční plány i zkušenosti z pilotních lokalit ale mohou sloužit samosprávám i po jeho ukončení.