Evaluace 2. fáze pilotního ověření integračního pracovního místa

- Výrazný rozvoj pracovních kompetencí zaměstnanců: 92 % lépe rozumí pracovním pokynům; 87 % lépe komunikuje s nadřízenými - Stabilizace v oblasti bydlení a zdravotní péče: zlepšit situaci v oblasti bydlení se podařilo u 64 % zaměstnanců s touto potřebou; na (novou) zdravotní službu se podařilo navázat 69 % zaměstnanců s touto potřebou - Významný pozitivní dopad v oblasti dluhů: podíl lidí s dluhy klesl z 73 na 69 %; podíl lidí, kteří aktivně řeší dluhy, vzrostl z 73 na 80 %; podíl osob v insolvenci vzrostl z 9 na 18 %; celkový počet exekucí se snížil z 527 na 404; celkový objem vymáhaných částek klesl z 13 mil. Kč na 6 mil. Kč (≈ o 50 %) - Pracovní uplatnění: 14 % účastníků pilotáže získalo díky IPM nové pracovní místo; z nich téměř polovina (11 z 25) pokračovala u stejného zaměstnavatele - S ohledem na prokázané pozitivní dopady IPM je žádoucí jeho trvalé začlenění do systému APZ. - Vzdělání a praxe klíčového pracovníka nejsou pro kvalitu integrační podpory vždy rozhodující. - Zaměstnavatelé jsou k realizaci IPM primárně motivováni sociální odpovědností, roli hrají také vztahy s místním ÚP. - Kontrola vykazování integrační podpory není v souladu s povahou sociální práce. - Flexibilitu rozsahu integrační podpory většina zaměstnavatelů nevyužila. - Vhodný výběr zaměstnanců vyžaduje spolupráci ÚP, zaměstnavatele, integračního pracovníka i sociálních služeb. - Různí aktéři odlišně komunikují cíle IPM, což mnohdy vede k náboru příliš složité cílové skupiny. - Ačkoliv je ÚP klíčový pro administraci nástroje a schvalování výkazů integrační podpory, má omezený přehled o reálné práci s klienty.