Analýza čerpání fondů 2014-2020 s důrazem na klimatagované intervence
Předmětem této evaluace je čerpání fondů EU v období 2014–2020 se zaměřením na klimatagované intervence, jejich skutečný příspěvek ke klimatickým cílům a rizika spojená s načasováním čerpání (zejména ve vztahu k pravidlu N+1).
| Operační program | Národní orgán pro koordinaci |
| Druh evaluace | ad-hoc |
| Tematické zaměření evaluace | plnění cílů |
| Rok ukončení | 2025 |
| Programové období | 2014–2020; 2021–2027 |
• Koncentrace do 9 oblastí: 80 % skutečně započtených klimatických výdajů (po aplikaci koeficientů) se soustředilo do devíti oblastí intervencí.
• Energetické renovace budov (013 a 014): dvě klíčové intervence samy představovaly přibližně třetinu všech klimatických výdajů a tvořily hlavní pilíř klimatické politiky.
• Další páteřní oblasti: adaptace na změnu klimatu, železnice a čistá městská doprava tvořily spolu s energetickými renovacemi hlavní jádro.
• Menší intervence: obnovitelné zdroje, smart grids či Natura 2000 měly malý finanční dopad, ale přispěly k diverzitě a potvrzení šíře klimatické agendy.
• Samotný finanční objem intervence není spolehlivým ukazatelem jejího přínosu k plnění klimatických cílů – rozhodující je kombinace objemu a přiřazeného koeficientu. Pro řízení klimatických cílů je proto nutné průběžně monitorovat nejen výdaje, ale i jejich reálný klimatický příspěvek.
• Výhled na 2028+: intervence mohou být koncipovány odlišně, ale podobné typy (renovace budov, doprava, adaptace) lze očekávat jako hlavní nositele klimatických výdajů. Costingové přístupy mohou snížit administrativní náročnost.