Analýza absorpční kapacity - pohled na regionální rozložení schválené podpory, strukturu příjemců a tematické rozložení

Koncentrace podpory. Pouhých 4,8 % příjemců realizuje projekty představující 80 % schválené podpory. Koncentraci vytvářejí velké projekty, kumulace projektů u jednoho příjemce nebo obojí. Práce s velkými příjemci ovlivňuje objem čerpání, zatímco širší základna posiluje dlouhodobou absorpční kapacitu. Regionální rozdíly. Nejvyšší schválenou podporu na obyvatele mají Olomoucký (45,9 tis. Kč), Pardubický (43,1 tis. Kč) a Jihočeský kraj (42,9 tis. Kč). Liberecký kraj dosahuje 23,9 tis. Kč. Olomoucký a Moravskoslezský kraj jsou nad průměrem v objemu podpory i počtu projektů; Liberecký, Plzeňský a Karlovarský jsou v obou ukazatelích pod průměrem. Struktura příjemců. V celé ČR směřuje 32 % podpory státu a jeho organizacím, 31 % samosprávám a jejich organizacím, 20 % podnikům a 11 % vysokým školám a výzkumným organizacím. Podíl státu je vysoký v Jihočeském kraji (54 %), podíl samospráv v Karlovarském (57 %). Výzkumné organizace mají silné zastoupení v Jihomoravském kraji (21,4 %). Tematické profily. Lokalizační kvocient (LQ) ukazuje relativní specializaci kraje vůči ČR, nikoli absolutní objem podpory. Praha vyniká městskou mobilitou, Vysočina železnicemi, Královéhradecký a Zlínský kraj zdravotnictvím a Moravskoslezský a Karlovarský kraj sanacemi a brownfieldy. Podpora podnikání je výrazná v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, výzkum a inovace v Jihomoravském a Moravskoslezském. Závěr: Jednotný vzorec čerpání neexistuje. Rozdíly souvisejí s charakteristikami krajů, aktivitou příjemců a nastavením podpory.