Lídři EU se shodli na fondu obnovy a rozpočtu. Česko bude čerpat 35,7 miliardy eur
21. 7. 2020
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie se dnes ráno po čtyřech dnech a nocích vyjednávání dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu. V Bruselu to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Česko v rámci budoucího rozpočtu dostane 27 miliard eur (718 miliard korun), z fondu pokrizové obnovy bude navíc na dotacích čerpat 8,7 miliardy (přes 230 miliard korun). Dohromady tak bude v příštích sedmi letech z čerpat 35,7 miliardy eur (přibližně 950 miliard korun). Dalších 15,4 miliard eur (410 miliard korun) si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit.
Celkový objem fondu obnovy, který má od 1. ledna pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Tyto peníze, které zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.
"Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná," komentoval vyčerpávající jednání viditelně spokojený Michel. Výsledek je podle něj úspěchem pro všech 27 členských zemí, které v kritické chvíli ukázaly odpovědnost a solidaritu.
Lídři se podle něj nakonec shodli na všech zásadních položkách fondu, jehož čerpání bude spojeno s klimatickými cíli EU a podmíněno dodržováním principů právního státu.
Celková výše grantů ve fondu obnovy bude 390 miliard eur, na půjčky v něm bude připraveno 360 miliard. Itálie a Španělsko coby země nejzasaženější pandemií budou výrazně největšími příjemci prostředků z fondu a podporovaly spolu s Německem a Francií co největší balík grantů.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je dohoda zásadním krokem k oživení evropských ekonomik, které se v současnosti vzpamatovávají z koronavirového výpadku a letos je čeká výrazný propad. Čerpání z fondu bude spojeno s plněním národních reformních programů, k nimž se bude muset zavázat každá země. Klíčové je, že investice z fondu i z rozpočtu jsou spojeny s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství, uvedla von der Leyenová.
Půjčku by státy měly splácet do poloviny století. K tomu jim mají pomoci nové zdroje příjmů společného rozpočtu. V rámci dohody se země zavázaly k tomu, že rozpočet pomůže naplňovat nový poplatek z nerecyklovaných plastů, o dalších zdrojích ještě budou jednat.
Summit, který skončil dnes ráno, začal v pátek a původně byl plánováný jako dvoudenní. Časově se tak vrcholná schůzka skoro vyrovnala dosud nejdelšímu jednání EU z roku 2000. Tehdy byla na programu reforma unijních institucí nutná pro budoucí rozšíření evropského bloku na východ.