15. 3. 2021
Pokud přijíždíte do Hostinného, čtyřapůltisícového města v Královéhradeckém kraji, ve směru od okresního Trutnova, nemůžete hominout. Areál františkánského kláštera je dominantou města. A také už pár let jeho chloubou. I když to dlouhou dobu vypadalo, že by také mohl přestat existovat. Na klášter byl vydán demoliční výměr, existovaly plány na přestavbu prostor kostela a jejich využití pro širokoúhlé kino.
Za to, že areál františkánského kláštera s přilehlou zahradou existuje a je chloubou města, může výrazným způsobem i Evropská unie. V roce 2010 se totiž podařilo městu získat na vzkříšení areálu výraznou dotaci.
Projekt obnovy františkánského kláštera stál bezmála 50 milionů korun. Dotace z fondů Evropské unie činila téměř 46 milionů korun. Město Hostinné jako vlastník objektu pak zaplatilo zbylou částku, více než sedm milionů korun. A po skončení rekonstrukce v roce 2012 je to místo, kam se lidé rádi vracejí. I když v této době je vše poněkud složitější.
Areál františkánského kláštera byl už tehdy kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Jenže areál byl zpustlý a nevyužívaný. Ve své podstatě ztratil svou původní funkci,a proto byl chápán jako brownfield – nemovitost, která je nedostatečně udržovaná a zanedbaná.
Sloužil armádě, řád ho prodal městu
Z novější historie připomeňme, že v roce 1946 část přízemí kláštera zabrala armáda. V roce 1950 pak byl klášter násilně vyklizen a zrušen. Poté areál sloužil jako sklad celulózy či obuvi. V roce 1960 se dokonce uvažovalo o zřízení kina v kostele. Po roce 1989 byl vrácen františkánům a od nich jej roku 2007 koupilo město.
„Už když jsem byl zaměstnán na radnici, od roku 2000, psal jsem žádosti na krajský úřad, na ministerstvo a vždy se nějaké dotace podařilo získat. Jenže to bylo vždy v řádu statisíců, nebylo možné se pustit do rozsáhlé rekonstrukce. I tak jsme ale za tyto dotace dokázali hodně – odvodnili jsme areál, budovy byly staticky zajištěné a zahájena oprava střech.
Klášter se začal měnit, ale vše šlo hodně pomalu. Když se objevila možnost získat dotaci z fondů EU, neváhali jsme a přihlásili se. První žádost nám bohužel nevyšla, ale podruhé se nám podařilo dotaci získat. Rekonstrukce byla vyčíslena na skoro 50 milionů korun, evropská dotace pokryla 85 procent,“ vrací se do minulosti Tomáš Anděl, ředitel městského muzea, které sídlí ve františkánském klášteře.
Rekonstrukce, která byla dokonce oceněna v soutěží Stavba roku, spočívala v rehabilitaci původního stavu objektu kláštera. Odborníci takový přístup označují jako památkové očištění. Chodby, okna a podlahy byly uvedeny do původní podoby. Do té se vrátila také dispozice konventu a rajské zahrady, kterou narušila proměna kláštera na sklad. Nové prvky byly přidány pouze v případě, že se staré nedochovaly.
Knihovna a antické sochy
Areál františkánského kláštera, jehož součástí je i kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, tak po rekonstrukci v prostorách konventu disponuje městskou knihovnou čítající 21 tisíc knih. Je tu Galerie antického umění se sbírkou odlitků antických soch z majetku pražské Univerzity Karlovy a také městské muzeum představující regionální historii. Nacházejí se zde prostory pro různé zájmové činnosti a koná se tu řada vyhlášených akcí.
V této době je však klášterní dění utlumeno a všechny aktivity jsou uzavřeny. „Ani tak nezahálíme. Už na podzim jsme připravovali výstavu betlémů a v prosinci jsme ji na několik dnů zpřístupnili veřejnosti. Vloni se nám podařilo získat část vybavení bývalé městské lékárny do sbírky. Chceme expozicí připomenout rekonstrukcí barokní lékárny a upozornit na existenci dvou lékáren ve městě. Věnujeme se přípravě akcí pro letošní rok, uvidíme, jaké budou podmínky. Samozřejmě pracujeme i v archivu a pokračujeme v restaurování exponátů. Práce je tu dost, ale přiznávám, že se na to, až otevřeme, všichni těšíme,“ dodává Tomáš Anděl.
Františkánský klášter v Hostinném je typickou raně barokní stavbou pocházející z let 1677–1684. Čtyřkřídlý areál uvnitř ukrývá rajský dvůr, uprostřed nějž bývala studna, nyní nahrazená fontánkou. Stavbu zahájil pražský stavitel Martin Reiner, u nějž jako polír pracoval tehdy neznámý Wolfgang Dientzenhofer. Právě on pak stavbu dokončil a později se stal jedním z předních barokních architektů působících v českých zemích.
Více o projektu na www.mapaprojektu.cz.
Celý článek si můžete přečíst na webu Deníku
zde.