19. 10. 2020
Vilu Tugendhat v Brně, která si svojí architektonickou originalitou právem vydobila místo v UNESCO, mohou od roku 2012 opět obdivovat návštěvníci v její plné kráse. K nákladné opravě přispěla evropská dotace ve výši přes 131 milionů korun.
„Integrovaný regionální operační program podpořil v letech 2010 až 2012 kompletní rekonstrukci vily do podoby jejího dokončení v roce 1930 včetně přilehlé zahrady. Nově v suterénu vzniklo i Studijní a dokumentační centrum shromažďující dokumenty o stavbě a moderní brněnské architektuře 20. století,“ vysvětlil pracovník komunikace s veřejností z Muzea města Brna Petr Dvořák, co napomohlo vrátit funkcionalistickému skvostu zašlou slávu.
Stejně tak interiéry byly po rekonstrukci vybaveny přesnými replikami původního mobiliáře podle dobových fotografií. „Součástí projektu byla celá řada restaurátorských kroků či výroba jednotlivých prvků původními technikami,“ zmínil Dvořák.
Návštěvníci si tak nyní mohou v interiéru prohlédnout jedinečnou ocelovou nosnou konstrukci, otevřené řešení prostorového uspořádání či netradiční materiály vnitřních prostor. Dále je prohlídka zavede do suterénu, kde se nachází provozní a technické zázemí domu. Sem například sjížděla dvě velká okna, která se pomocí elektromotorů mohla spustit až pod podlahu a umožnila tak otevřít pokoj do zahrady. Další zajímavostí suterénu je „molová komora“ na uskladnění kožichů.
Nikdo neví kolik novostavba stála
V letošním roce slaví vila Tugendhat 90 let své existence. „Vila byla postavena za pouhých 14 měsíců. V prosinci roku 1930 se do ní Tugendhatovi nastěhovali,“ uvedl Petr Dvořák. Jak zmínila při prohlídce vily průvodkyně, manželé Tugendhatovi získali pozemek s krásným panoramatickým výhledem na Špilberk jako svatební dar od rodičů paní Tugendhatové – Löw-Beerových, kteří bydleli v secesní vile pod zakoupeným pozemkem. Rozpočet na stavbu vily Tugendhat nebyl nijak omezen.
„Dodnes nikdo neví přesně, kolik celá stavba stála. Panují kolem toho dohady,“ nastínila průvodkyně. Podle korespondence Philipa Johnsona (Miesova žáka, rovněž světoznámého architekta), byla cena před dokončením ve své době více než jeden milion německých marek. To odpovídalo v roce 1930 zhruba osmi milionům československých korun.
Vzácné materiály doplňují vzdušný prostor
Slavný architekt Ludwig Mies van der Rohe, kterého mimořádný výhled z pozemku oslovil, na stavbě o rozloze 1 211 m² (zahrada má dalších 6 152 m²) nijak nešetřil. Vybavil ji honosnými materiály. Nejznámějším z nich je stěna z onyxu, rozdělující obývací prostor.
„Onyxová příčka má schopnost luminace. Při intenzivním nasvícení v pravém úhlu mění onyx medovou barvu do rudých tónů,“ přiblížila ředitelka samostatného oddělení Muzea města Brna Iveta Černá zvláštnost polodrahokamu.
Kámen pochází ze severního Maroka z pohoří Atlas. Obývací prostor s kulatým stolem je pro změnu oddělen půlkruhovou příčkou z drahé ebenové dýhy vytěžené na ostrově Celebes. Ve vile nenajdete, kromě pár menších obrazů, které si prosadili její obyvatelé, žádné velké obrazy. Mies van der Rohe vsadil na promyšlené instalované stěny z kvalitních materiálů a především výhledy skrze obří prosklené plochy jsou těmi obrazy, jež celou stavbu krášlí. Nutno zdůraznit, že výhled z terasy nejvyššího patra vily na Špilberk je vskutku impozantní.
Stavba na dvaceti devíti pilířích
„Dům je unikátní i technickým vybavením. Celá stavba stojí na dvaceti devíti nosných ocelových pilířích křížového tvaru. Prosklená stěna u jižní fasády má dvě plně otevíratelná okna, z nichž každá má rozměr kolem tři krát šest metrů.
Objevuje se zde první systém klimatizačního zařízení v rezidenčním domě. A horní patro vily, které navazuje na chodník v ulici, je chráněno fotobuňkou,“ vyjmenovala ředitelka základní technické vymoženosti, kterými byla vila vybavena již od svého počátku.
Celková autentičnost objektu a nadčasovost realizovaných myšlenek přispěly k tomu, že vila byla coby první moderní památka ČR zapsána roku 2001 na světový seznam památek UNESCO.
Více o projektu najdete na www.mapaprojektu.cz.
Rozhovor s ředitelkou samostatného oddělení Muzea města Brna Ivetou Černou najdete na webových stránkách Deníku
zde.