16. 10. 2020
Stačilo málo a okolohorského města Vrchlabí na Královéhradecku by nastal problém. Tisíce lidí se mohly ocitnout bez pitné vody. Úpravna vody v Herlíkovicích, která je hlavním zdrojem pro Vrchlabí, totiž začala vykazovat podstatné technologické závady. Naštěstí se podařilo zajistit včasnou modernizaci úpravny a tím zažehnat hrozbu havarijního stavu při výrobě pitné vody. Celý projekt se uskutečnil především díky výrazné dotaci z Evropské unie. A ve Vrchlabí mají dnes doslova luxusní pití.
Úpravna vody v Herlíkovicích, známém lyžařském středisku, zásobuje pitnou vodou přes11 tisíc lidí ve Vrchlabí a okolních obcích. O vodu se starají Městské vodovody a kanalizace Vrchlabí (MěVaK), příspěvková organizace města Vrchlabí.
„Naše společnost zajišťuje ve Vrchlabí kompletní vodohospodářskou infrastrukturu. V podstatě jde o úpravnu vody a celý distribuční systém včetně čistírny odpadních vod. Vodu ze zdrojů odebereme, upravíme a dopravíme ke spotřebiteli. Dále ji v čistírně odpadních vod ve Vrchlabí vyčistíme a vrátíme do Labe. Voda putuje z Herlíkovic ke spotřebitelům ve zhruba 80 kilometrech podzemního potrubí,“ popisuje činnost společnosti MěVaK ředitelka Petra Vrabcová.
Historie úpravny vody v Herlíkovicích sahá k roku 1968, kdy byla dokončena. Své první zásadní vylepšení technologií zažila až po 28 letech, v roce 1996. „Byl rekonstruován zejména řídící systém a regulace technologických procesů,“ říká Petra Vrabcová.
Úpravna z roku 1968
Po celou dobu fungování úpravny se ale po stránce výrobních postupů nic zásadního nezměnilo a voda se od šedesátých let upravovala ve stejném duchu. Je jasné, že se postupně projevoval v této oblasti úpadek. „A to takový, že se stále častěji objevovaly závady v řízení a ovládání technologie. To začalo negativně ovlivňovat kvalitu upravené vody,“ vysvětluje Zdeněk Satur, vedoucí úpravny vody v Herlíkovicích i čistírny odpadních vod ve Vrchlabí, který v úpravně vody pracuje už tři desítky let.
Když se k technickým problémům přidala i zhoršující se kvalita surové vody odebíranéz Labe, bylo nutné přistoupit k modernizaci. Voda z Labe totiž tvoří v průměru 80 procent zdrojové vody, zbytek pak tvoří podzemní prameniště Pod Strážným, Peklo, Kněžice a Žalý.
Modernizace přišla opravdu za pět minut dvanáct. Problémů bylo hned několik. Vedle havarijního stavu technologie, trápil vodaře nadlimitní obsah hliníku v upravené vodě a také nedostatečné hygienické zabezpečení pitné vody. Nevyhovoval rovněž obsah radonu v ovzduší úpravny a chybělo měření jakosti surové a upravené vody.
V rámci operačního programu Životní prostředí poskytla Evropská unie na modernizaci herlíkovické úpravny vody z celkové částky 74 milionů korun dotaci přesahující 47 milionů korun.
„Sešlo se už více problémů a bylo nutno vše řešit komplexně. Evropská dotace byla dobrý počin, vše se mohlo uskutečnit najednou, bez nějakého fázování po etapách,“ chválí systém financování ředitelka. „Celý průběh intenzifikace byl zajímavý, ale náročný, protože jsme opravovali za plného provozu úpravy vody. Museli jsme zajistit souběh prací a byl to hektický rok pro nás všechny. Trávili jsme s kolegy na úpravně nejen celé dny, ale i noci. Všem, co se podíleli, patří velký dík,“ vzpomíná Petra Vrabcová, která se ředitelkou stala v roce 2016 a ihned se zapojila do příprav zmíněné intenzifikace.
Náskok deset let
Herlíkovická voda je pro místní chloubou. Nicméně odpovědní pracovníci už myslí dopředu. Úpravnu vody je vybavena jednostupňovou filtrační koagulaci, která sráží nečistoty do větších částic a ty se následně zachytí na filtru. „Je ale možné, že do budoucna budeme muset přistoupit k dalšímu stupni čištění vody či budeme muset vodu začít ztvrzovat, protože pitná voda ve Vrchlabí je extrémně měkká. To ukáže vývoj stavu životního prostředí a legislativy,“ přemýšlí o budoucnosti vedoucí úpravny Zdeněk Satur a Petra Vrabcová dodává: „Zatím máme náskok deset let, pak ale bude nutné úpravnu opět posoudit s tím, zda je schopná upravovat vodu v požadované kvalitě a v požadovaném čase.“
„Zajímavostí je, že všechny provozy MěVaK, tedy úpravnu, čistírnu odpadních vod i distribuční technologie je možné po předchozí domluvě navštívit a dozvědět se tak, jak se z vody nepitné stane voda pitná, jak se voda dopravuje až do kohoutku u nás všech a konečně i co se sní stane poté, co ji spláchnete do WC nebo vypustíte z vany. Po domluvě zajistíme exkurze pro každého zájemce, velký zájem mají školy a školky,“ láká k návštěvě ředitelka.
Více informací o projektu najdete na www.mapaprojektu.cz.
Celý článek je dispozici na webu Deníku
zde.