Evropské fondy pomáhají: V Pardubicích vzniklo Centrum pro etiku

Dynamicky se proměňující současný svět je spojen s řadou naléhavých sociálně-filozofických témat, jakými jsou například populismus, nacionalismus, náboženské konflikty či migrace a proměňující se evropská  identita. Otázkám souvisejícím se specifickou hodnotou lidského života a způsobům, jimiž lze tuto hodnotu uznávat či opomíjet se od roku 2017 věnuje také Centrum pro etiku jako studium hodnoty člověka při Katedře filosofie Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.

Projekt Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání je financován Evropskou unií v rámci výzvy Podpora excelentních výzkumných týmů. „Již delší dobu jsme rozvíjeli spolupráci s různými kolegy ze zahraničí. Nikdy ale nebyly finance na to udělat nějaký velký společný projekt. Jeden z největších problémů našich akademických pracovníků je, že příliš mnoho učí a nemají čas na vědu. Získat jakýkoliv badatelský grant je pro nás velkou výhrou. Můžeme se konečně v klidu věnovat vědě, aniž bychom byli pronásledováni davy studentů,“ vysvětluje s nadsázkou hlavní řešitelka projektu Kamila Pacovská.
 

Projekt se zaměřuje na ústřední otázku Co znamená uznat lidství druhého člověka? K problému přistupuje nejen z osobní roviny, kterou jsou například vztahy s rodinou, přáteli, sousedy, spolupracovníky, lidmi stejného náboženství apod., ale i z roviny společenské a politické, zastoupené vztahy k lidem v nouzi, k lidem různě znevýhodněným, zločincům, k odlišným kulturám, náboženským skupinám, k lidem utlačovaným či uprchlíkům.

Určujícím trendem v etice i sociální teorii je přitom uznání politické dimenze emocí. Hlavním cílem Centra sdružujícího domácí a mezinárodní badatele, doktorandy i hostující badatele je vést základní výzkum, který bude rozvíjet a oživovat diskuse o zásadních otázkách hodnoty lidského života.



 

„Hlavním výstupem projektu jsou publikace. Každý máme publikační minimum, které musíme naplnit, a to včetně kvality, která se trochu mechanisticky odvíjí od citačních indexů a ministerských tabulek. My se ale samozřejmě snažíme bádat/dělat vědu tak, abychom byli citováni, abychom zvýšili kvalitu publikací, a to nejen kvůli rankingu. Publikace mají posunout bádání dopředu, ne jen reprodukovat již několikrát vyslovené. Jde nám také o to, abychom psali o věcech, které jsou důležité, a způsobem, který je otevřen nejen pro nás, ale také pro širší publikum,“ vysvětluje Kamila Pacovská.

Centrum zpřístupní zahraniční texty

Činnost Centra zahrnuje pravidelné semináře, workshopy a konference i spolupráci s řadou mezinárodních partnerů. V rámci Centra je zřízena také veřejně přístupná knihovna obsahující klíčová díla z oboru etiky. Ke zpřístupnění textových zdrojů přispějí i překladatelské projekty z angličtiny do češtiny, na nichž se Centrum podílí.

 „Překlady zahraničních děl do českého jazyka jsou vedlejším projektem, který jsme si trochu vyvzdorovali. V technických či přírodovědných vědách to není tak důležité, ale v humanitních vědách je třeba začínat s překlady, protože jazyk je pro studenty bariéra navíc,“ říká vedoucí projektu.

Centrum etiky zaměstnává mezinárodní badatelský tým složený především z předních zahraničních odborníků. Vedoucím výzkumného týmu je Niklas Forsberg, který působil na Uppsalské univerzitě. Projekt má také dva strategické partnery: King’s College v Londýně a Melbournskou univerzitu, kde působí dva odborní garanti tohoto projektu Raimond Gaita a Chris Corner, kteří pomáhali při formování základních myšlenek a linií výzkumné agendy.

Centrum má i své zahraniční doktorandy, na jejichž vedení se podílí řada jeho členů. Vzhledem k tomu, že se jedná o badatelský projekt, studenti katedry či fakulty (s výjimkou doktorandů) přímo zapojeni nejsou. Přesto jsou na řadu pravidelných aktivit zváni. Asi nejpopulárnější je odborný seminář, který se koná každý týden v úterý. Studenti se jej účastní nejen ze zájmu o dané téma, ale i z důvodu rozvoje anglického jazyka, ve kterém se veškeré aktivity odehrávají. Nabízena jim je také účast na workshopech a konferencích.

Rozhovor s Kamilou Pacovskou, ředitelkou projektu, naleznete na stránkách Deníku.