Evropské fondy pomáhají: Pivovar Rohozec se změnil k nepoznání. Nyní šetří také ovzduší

Téměř ke krachu dovedli po roce 2000 předchozí majitelé Pivovar Rohozec. Příčinou neutěšeného stavu firmy byla nepovedená privatizace v devadesátých letech, spojená s hospodařením majitelů, kteří neznali problematiku výroby piva a následný konkurz. Základ toho, jak je dnes pivovar vnímán, byl položen v roce 2004, kdy vznikla společnost Pivovar Rohozec a. s. Jejími vlastníky jsou čeští investoři.

Pivovar, rozkládající se na ploše 35 tisíc metrů čtverečních, se nachází v Malém Rohozci nedaleko Turnova, necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. Zdejší romantický kraj, ležící na středním toku řeky Jizery, se již od 19. století nazývá Český ráj.



Významným faktorem, který firmě pomáhal v posledních letech k rozkvětu, byly rovněž fondy Evropské unie. Pivovar Rohozec tak může například využívat nový kotel na páru, který nahradil zastaralou technologii s nižší účinností. Novinka spotřebuje méně uhlí, vypouští méně emisí a zamezilo se ztrátám odpadního tepla. Na více než sedmnáctimilionové investici se podílely evropské fondy téměř 7 miliony korun.

Jiným projektem, který souvisí s modernizací pivovaru i evropskou pomocí, byly rekonstrukce nemovitostí za téměř 12 milionů korun, evropské dotace činily 4,8 milionu korun. Evropské peníze pomohly i při modernizaci technologie.

Dnes se tak areál skví v nové kráse. Návštěvníci kráčejí po opraveném dlážděném nádvoří s kašnou uprostřed, budovy mají novou fasádu a nad hlavami pravidelně odbíjejí pivovarské hodiny, říká ředitel pivovaru František Jungmann. Znovuzrození výroby piva probíhalo v době, kdy byl trh již nasycen a pivní konkurence přitvrdila.

„Přesto se to podařilo i díky poměrně vysokému podílu sudového piva, který je více než padesátiprocentní, což je v rámci našeho oboru neobvyklé. Naše roční tržby se pohybují přes 100 milionů korun. Ale vlivů, které na naše výsledné hospodaření působí, je celá řada. Od rostoucích cen vstupů, sortimentní skladby či reakcí na vývoj trhu,“ upřesňuje František Jungmann.
 

Pivovar dnes vyváží i do zahraničí

Přes významné investice, směřující k zajištění vysoké kvality piva, byly tradiční způsoby výroby piva zachovány. „Pivo se vyrábí v zásadě podobným způsobem, jak jej původně připravovali už naši předkové začátkem minulého století. Krásná, malebná příroda a příjemná, svěží chuť Skaláka a Podskaláka k sobě prostě patří,“ doplňuje marketingový a exportní specialista pivovaru Michal Thoř.

Tradiční řada rohozeckých piv zahrnuje osm druhů. Netradičních piv, reagujících na vývoj trhu a nové trend, v oboru nabízí společnost šest. Navíc pivovar připravuje svým zákazníkům tři druhy tradičních limonád točenou oranžáda a malinu s kolou, a navíc zázvorovou limonádu v lahvi.

Skutečnost, že oblíbenost a kvalita rohozeckého piva každým rokem stoupá, dokazuje i patnáct ocenění z různých soutěží, které pivovar získal loni. Dalších deset přibylo za letošek. Za všechny stojí za to vyzdvihnout cenu Světová pivní pečeť 2019, kterou získala Rohozecká Třináctka na 29. Mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích. Toto ocenění je nejprestižnější pivovarnickou cenou v Česku. Za zmínku také stojí Rohozecký Podskalák a Rohozecká Dvanáctka, které v letošním roce vyhrály piva České republiky roku 2019.

V netradiční řadě vedle nápojů Cherry Beer a R-Mix Pomelo je třeba zmínit i řemeslně vyráběný speciální ležák Prometheus, kterému svojí nezaměnitelnou a jedinečnou kořeněnou chuť dodal klon divokého chmele Kazbek.

Největší odběr rohozeckého piva je na Turnovsku, Semilsku a Hradecku. Obliba tohoto piva roste však i v Praze, středních Čechách, na Liberecku a Jablonecku či Mladoboleslavsku, ale i na Moravě či v jižním Polsku. Sudové pivo odebírají buď přímo provozovatelé restaurací a hospod, nebo velkosklady. Lahvové pivo je pak dodáváno také do velkoskladů nebo přímo do konkrétních obchodů včetně obchodních řetězců.

Podrobnosti projektu včetně videa naleznete na www.mapaprojektu.cz.

Rozhovor s ředitelem Rohozce Františkem Jungmannem najdete na stránkách Deníku zde.