7. 7. 2020
Devět obcí z Hodonínska už více než rok chrání nový protipovodňový systém za více než šestadvacet milionů korun. Na lokální výstražné a varovné zařízení při řece Moravě přitekla většina peněz z fondů Evropské unie.
Před dvaadvaceti lety na jižní Moravě opouštěli lidé domovy kvůli rozdivočelým řekám. Nejrozsáhlejší evakuaci zažilo Hodonínsko, kde se muselo urychleně sbalit a odejít před rozvodněnou Moravou deset a půl tisíce obyvatel.
Na chvíle před evakuací si dodnes jasně pamatuje Júlia Lahová z Hodonína. „Potřebné věci jsem si rychle zbalila. Hlavně jsem se ale bála o dceru, která se měla vrátit domů z prázdnin. Jenže kvůli uzavřenému mostu přes řeku Moravu nemohla,“ vzpomíná na povodňové léto 1997 obyvatelka okresního města.
Ještě hůře na tom byli lidé v Milokošti, v městské části Veselí nad Moravou. Ta se jedné červencové noci změnila v malé Benátky s čluny v ulicích. „Všechno jsme tam nechali. Slepice zůstaly na půdě, sedmdesátikilové prase se nám naštěstí podařilo odvézt loďkou,“ svěřila se tehdy Marie Tomečková, která v přízemí domu měla metr vody.
Voda v Milokošti zaplavila 233 domů, sedm budov spadlo, devět bylo určeno k demolici a 45 staticky narušeno. Postiženo bylo 248 rodin, 56 se jich ocitlo bez přístřeší.
Podobně dopadly i níže položené části sousedního Moravského Písku, kam se přihnala povodňová vlna z Uherského Hradiště. Lidé museli opustit také část Petrova, Rohatce, následně i Mikulčic. V neděli v podvečer v 18.45 siréna hlásila evakuaci třetiny Hodonína, především sídliště Jihovýchod, dvě stovky lidí ale odmítly své domovy opustit.
Nejčernější scénář předpovídal zaplavení Hodonína až po Velkomoravskou a Měšťanskou ulici v centru města. „Lidé si často ve zmatku a stresu balili nepodstatné věci. Naopak si nebrali doklady. Když jsme je nakládali do loďky, často neměli vypnutý proud nebo zastavený plyn,“ říká Anna Hubáčková, která byla tehdy v krizovém štábu.
Osmnáct milionů z EU
Současná senátorka si zároveň vzpomíná na problémy s mobily, které se velmi brzy vybíjely. V Hodoníně se vraceli lidé domů po částečné evakuaci po třech dnech.
Menší zátopy pak lidé na Hodonínsku zažili ještě v letech 2001, 2002 i 2004. Obce se po těchto zkušenostech na mnoha místech ohradily pevnými hrázemi. A nejen to. Dobrovolný svazek Obce pro Baťův kanál uspěl se svou žádostí na podporu preventivního protipovodňového systému. Přes 0perační program Životní prostředí tak přiteklo z Evropské unie na ochranu devíti obcí více než osmnáct milionů korun.
„Šlo o vybudování a pořízení lokálního výstražného a varovného systému, jako hlásiče, hladinová čidla, srážkoměry či sirény,“ přibližuje projekt manažerka svazku obcí Martina Kočvarová.
Dále mají obce díky projektu zpracované digitální povodňové plány, které umožňují napojení na celorepublikový plán a povodňový informační systém, a také proškolené pracovníky. Nový protipovodňový systém tak v letech 2016 až 2018 získalo šest členů dobrovolného svazku Obce pro Baťův Kanál Veselí nad Moravou, Strážnice, Petrov, Sudoměřice, Rohatec a Hodonín. „Zapojily se i tři nečlenské obce, a to Vnorovy, Lužice a Mikulčice,“ uvádí manažerka.
Dva tisíce lidí v bezpečí
Nová bezpečnostní opatření mají ochránit celkem 1 885 lidí. „Jde o počet obyvatel, kteří žijí ve zmíněných devíti obcích v aktivní záplavové zóně,“ vysvětluje Kočvarová. Novinky tak využívají třeba v tříapůltisícovém Rohatci.
„Máme jak digitalizovaný povodňový plán, tak také čidlo, které snímá hladinu řeky Moravy pod mostem přes státní silnici I/55. V přímém přenosu tak můžeme na počítači na radnici sledovat, jak se aktuálně mění výška hladiny,“ říká rohatecký starosta Jarmil Adamec.
Po poslední velké vodě v roce 2010 se podařilo u Rohatce dokončit také protipovodňovou hráz. Lidé se dočkali klidnějších nocí. Nová hráz chrání až před stoletou vodou.
Podrobnosti projektu včetně videa naleznete na www.mapaprojektu.cz.
Rozhovor e ředitelem společnosti Baťův kanál Vojtěchech Bártkem najdete na stránkách Deníku
zde.