Evropské fondy pomáhají: Oprava břeclavského nádraží se vyplatila. Průjezd uzlem se výrazně zkrátil

Dříve vlaky Břeclaví projížděly čtyřicítkou, teď město bezpečně míjejí rychlostí až 160 kilometrů v hodině. Právě zrychlení průjezdu vlaků ve směrech Vídeň – Brno a Vídeň – Přerov bylo hlavním cílem obrovské investice. Průjezd uzlem se zkrátil o několik minut a nyní plně odpovídá požadavkům na rychlou a hustou mezinárodní osobní i nákladní přepravu. Náklady na stavbu vyšplhaly na částku 3,2 miliardy korun. Evropská unie přispěla dotací téměř 2,7 miliardy korun.

Tyto investice pomohly napojit břeclavskou stanici na již dříve dokončené stavby a na zrekonstruované železniční úseky sousedních států, jde o modernizované úseky koridoru Berlín – Praha -Břeclav – Vídeň a koridoru Varšava – Břeclav – Vídeň. Díky rekonstrukci zmizelo pověstné úzké hrdlo, které bylo příčinou pomalých jízd osobních i nákladních vlaků.

I mezistátní spoje EuroCity nebo nejmodernější české a rakouské soupravy Railjet mohou břeclavským přednádražím projíždět daleko vyšší rychlostí. Do Vídně či Bratislavy však rychlostí 160 km/h zatím soupravy nejezdí. Zbytek tratí totiž takovou rychlost nezvládne.

Proměnou v Břeclavi prošly také prvky spojené s provozem trati. „Součástí stavby byla též rekonstrukce jižního zhlaví, včetně pětikolejného mostu přes řeku Dyji,“ upozornil ředitel organizační jednotky Stavební správy východ Miroslav Bocák s tím, že pro představu bylo vybudováno také pět nových železničních mostů, 21 kilometrů nového kolejového svršku a 41 kilometrů trakčního vedení. Mimo to byly v Břeclavi vystavěny například protihlukové stěny u kolejí v ulicich Břetislavova a Lanžhotská.
 

Bezpečnější provoz a pohodlnější cestování

Už po ukončení první stavební opravy nádraží v roce 2010 (druhá byla ukončena v roce 2019) pocítili cestující i zaměstnanci nádraží řadu zlepšení.

„Před deseti lety se na břeclavském nádraží opravovala všechna nástupiště a budovalo se kompletní zabezpečení kolejiště. K pohodlí cestujících nemalou měrou přispělo vybudování výtahů k jednotlivým nástupištím. Také došlo na odstranění staré lávky nad kolejištěm. Zaměstnanci se teď dostanou na druhou stranu kolejiště díky nově vybudovanému podchodu,“ zavzpomínal břeclavský zastupitel Luboš Krátký na proměnu břeclavského nádraží.

„Komfort cestujících se výrazně zvýšil po loňském dokončení celé rekonstrukce výpravní budovy, která navíc získala ve své vstupní části svůj původní vzhled z konce předminulého století,“ dodal.

V rámci rekonstrukce bylo vybudováno šest ostrovních nástupišť. Na třetím nástupišti jsou postaveny objekty, které slouží vozmistrům, průvodcům a výpravčím.

Nově vybavený nádražní velín umožňuje ovládat výhybky počítačem. Navíc jsou výhybky vyhřívané a v zimě nezamrzají, což cestujícím šetří čas, protože nemusí čekat, až rozmrznou. Pohodlí zajišťují i nové koleje, které nejsou montované, ale svařené dohromady, což znamená klidnější jízdu „bez drncání.“K bezpečí cestujících přispívá zrekonstruovaný rozhlas, kamerový systém s připojením na záznamové zařízení, ale také nové osvětlení kolejiště, prostoru podchodu a nástupišť.
 

Také nádraží v novém 

V roce 2019 Správa železnic dokončila opravu výpravní budovy břeclavského nádraží. Ta svou novodobou podobu získala až v 60. letech minulého století, ale po opravách se jejímu hlavnímu průčelí vrátil původní klasicistní výraz.

„Oprava spočívala ve výměně střešního pláště, zateplení budovy, rekonstrukci vestibulu a vybudování zázemí pro cestující a také pro dopravce RegioJet, pro Policii ČR a správu sociálního zabezpečení města Břeclavi,“ nastínil úpravy objektu ředitel Miroslav Bocák.




V bezprostředním sousedství prvního nástupiště byl vybudován nový autobusový terminál, přilehlá cyklostezka a také chodník. Cestující mají výrazně rychlejší možnost přestupu z vlaků na integrované autobusy a naopak.

Za jednou z nejmodernějších tratí v Česku zatím pokulhává přednádražní prostor, kde je jen beton. I to by se ale mělo časem změnit. Město Břeclav chce celý prostor rovněž zvelebit a navázat tak na celkovou revitalizaci.

Více o projektu najdete na www.mapaprojektu.cz.

Celý článek si můžete přečíst na webu Deníku zde.