23. 11. 2020
Když byla v roce 1991 při Pedagogické fakultě v Ostravě zřízena dvě umělecky zaměřená pracoviště, vzbudilo to rozruch. Cesta však teprve začínala a od roku 2007 má Ostrava i svou Fakultu umění. Jejímu rozvoji před třemi lety výrazně napomohla také dotace z fondů EU.
Katedra výtvarné tvorby a Umělecko pedagogická katedra se od 90. let minulého století postupně vzdalovaly tradičnímu pojetí pedagogických fakult, které připravují absolventy v první řadě k působení na základních a středních školách.
O deset let později se obě katedry transformovaly do podoby Institutu pro umělecká studia Ostravské univerzity a v roce 2007 už spatřila světlo světa nová Fakulta umění. Stala se jedinou institucí v České republice, která nabízí bakalářské a magisterské studium v oboru hudební umění. V současnosti se může pochlubit moderními technologiemi na vysoké úrovni. Díky dotaci z fondů EU mají studenti k dispozici ty nejlepší hudební nástroje a nové digitální technologie.
„Bez evropských peněz bychom si nikdy nepořídili dva špičkové koncertní klávesové nástroje Steinway&Son, nedosáhli na vylepšení našeho hudebního vybavení v takové míře, jako nám umožnily finance z projektu,“ říká jeho manažerka Dana Starostková.
Ale vraťme se do období, kdy se zrodila myšlenka zabojovat o možnost devadesátimilionové investice do vybavení Fakulty umění. Ta se v té době potýkala s tím, že ji chybělo vybavení jak pro výuku budoucích hudebníků, tak i pro výchovu výtvarných a multimediálních umělců na skutečně vysokoškolské úrovni.
Propojení aktivit
„Někdy v roce 2016 vysvitla naděje, že konečně vyřešíme naše narůstající potřeby, hromadící se myšlenky a také nereálné úvahy, pramenící z nedostatku materiálového vybavení. Když Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo výzvu pro vysoké školy z evropských fondů, začala vznikat podoba projektu Tvůrčího centra Fakulty umění. A ten se nakonec dočkal realizace,“ popisuje začátky Dana Starostková.
A současný stav? Zásadně se změnila dosavadní koncepce výuky a tato proměna obstála také při akreditaci oborů. Především však vznikla špičková infrastruktura Tvůrčího centra s několika celky. V nově akreditovaných studijních programech se v Ostravě úspěšně propojuje tvůrčí umělecké obory s novými možnostmi, které přináší současný rozmach technologií.
„Zvýšili jsme obsahovou provázanost studijních programů s potřebami trhu práce v kreativních odvětvích. Nyní u nás mají studenti možnost vyzkoušet si praktické postupy a procesy přímo při výuce. Povedlo se nám také docílit efektivního propojení aktivit mezi jednotlivými celky Tvůrčího centra. Důležité pro nás je pojítko umělecké produkce mezi výtvarnou a hudební částí fakulty,“ pokračuje Dana Starostková.
Prostředí srovnatelné s konkurencí
V neposlední řadě získala Fakulta umění srovnatelné prostředí s prestižními institucemi podobného zaměření a mohla vytvořit materiální podmínky pro aktivní účast předních odborníků ze zahraničí.
„Podařilo se nám vytvořit prostředí propojující tradiční koncept uměleckého vzdělávání s technologiemi a moderním vybavením. A to tak, že odpovídají současným podmínkám umělecké produkce. Nebýt dotace z fondů EU, na takový cíl bychom nikdy nedosáhli,“ přiznává Dana Starostková.
Mezi nově pořízenými hudebními nástroji jsou například dvě koncertní klávesová křídla na světové úrovni, dále 22 klávesových nástrojů. Ostravská Fakulta umění získala také unikátní strunné nástroje jako třeba mistrovskou violu a violoncello. Studentům slouží rovněž několik druhů klarinetů a to barokní, klasicistní a basetový.
Znalce pak určitě zaujmou chalumeau či hoboj d´amore. To vše samozřejmě odpovídající zahraničnímu standardu vysokoškolského prostředí. A v Centru digitálních technologií vznikly díky dotacím z fondů EU ateliéry i počítačová učebna, které jsou vybaveny velmi kvalitními počítačovými technologiemi se softwary potřebnými pro tvorbu grafiky, kresby, či animace.
Ostravská Fakulta umění se stala vyhledávaným partnerem řady významných fakult podobného zaměření. Svým uměleckým charakterem je v našem regionu rozhodně jedinečná.
Více o projektu na www.mapaprojektu.cz.
Celý článek si můžete přečíst na webu Deníku
zde.