5. 4. 2021
Jestli v Horažďovicích na Klatovsku umí něco opravdu dobře, pak je to výroba bramborového škrobu. Zdejší česko – švédská společnost LYCKEBY AMYLEX, a. s., je tak právem největším výrobcem tohoto produktu v České republice. Kromě toho je rovněž jedinou společností v Čechách, kde ze škrobárenských brambor dokážou získat i krmivo.
Jak uvedl ředitel společnosti Ivica Punčikar, možné to je díky nové lince na zpracování hlízové šťávy, kterou zde instalovali v roce 2017-2018. Pomohly přitom peníze z Evropské unie. Celkové investiční náklady činily tehdy 233 milionů korun. Součástí nové linky byl i projekt podpořený z fondů EU za 75 milionů korun. Evropská pomoc tak činila polovinu.
„Díky této nové technologii jsme schopni z hlízové šťávy získat tu nejhodnotnější látku – bílkovinu. Hlízová šťáva obsahuje zhruba dvě procenta různých proteinů o vysoké nutriční hodnotě a na naší výrobní lince dokážeme extrahovat cirka padesát procent z nich,“ vysvětloval Ivica Punčikar s tím, že protein je po zakoncentrování a usušení využíván v krmivářském průmyslu.
„V této první fázi výroby získáváme kromě krmného proteinu také hlízovou vodu. V následném výrobním procesu ji na odparce zahušťujeme na takzvaný koncentrát, který se nerozkládá a netvoří nepříjemné pachy. Kromě dusíkatých látek obsahuje koncentrát také fosfor, draslík a hořčík, a je proto využíván jako hnojivo vhodné i do ekologického zemědělství,“ poukázal na jedno z možných využití ředitel společnosti, kde se výrobě škrobu věnují už více než sto let. Posledních dvacet sedm let pod názvem LYCKEBY AMYLEX, a. s.
Společnost se kromě již zmíněné výroby bramborového škrobu, zabývá také zpracováním této látky na dextriny a modifikované škroby. „Bramborový škrob vyrábíme na prodej i pro další využití. Jeho výroba je ale kampaňová, což znamená, že probíhá pouze v podzimních měsících, obvykle od začátku září do poloviny prosince,“ uvedlIvica Punčikar. Doplnil, že brambory na jeho výrobu získávají od více než 150 zemědělců.
Cukrovinky i lepidla
S výrobou dextrinu ze škrobu pomáhají dvě linky – kontinuální a pánvová. Loni zde investovali do zvýšení kapacity pánvové dextrinky 21 milionů korun, současná kapacita obou linek se tak navýšila na dvanáct tisíc tun dextrinu za rok. Dextriny se používají například jako jako vodou rozpustná lepidla, zahušťovadla v potravinářském průmyslu či pojiva ve farmaceutickém průmyslu. Ke stejnému účelu slouží i v pyrotechnice.
„Kvalita vyrobeného dextrinu je na velmi vysoké úrovni, dextrin proto nachází uplatnění jak v potravinářských podnicích v Česku i v zahraničí, tak i v nepotravinářském sektoru, kam patří výrobci lepidel, papírových trubic a podobně,“ přiblížil ředitel horažďovické společnosti. Podíl na tom má dle jeho slov i fakt, že u dextrinu není legislativně požadováno označení „E“, což je jeho velkou výhodou v potravinářství. „Dextriny se používají například při výrobě cukrovinek, pekařských výrobků nebo obalových směsí na hranolky, maso nebo zeleninu,“ vysvětlil.
V současné době patří LYCKEBY AMYLEX, a. s., co do množství a kvality vyráběného dextrinu mezi největší výrobce v Evropě. Prodej technických a potravinářských dextrinů v tunách je aktuálně v poměru 47 procent ku 53 procentům. „Výhodou naší firmy je, že je u zákazníků zavedeným výrobcem, který je flexibilní a je rychle schopen reagovat na jejich potřeby. Díky vlastnímu aplikačnímu výzkumu jsme schopni připravit dextriny o různých vlastnostech a z různých druhů škrobů podle požadavků našich zákazníků,“ řekl Ivica Punčikar.
Neméně důležitým produktem vznikajícím v horažďovické společnosti jsou chemicky modifikované neboli katonické škroby. Ty se používají v papírenském průmyslu.
Balicí linka a sklad
Zatím poslední velká investiční akce zahrnovala předčištění a čištění odpadních vod ze škrobárny. „Tato investice umožňuje nově čistit škrobárenské vody odcházející do městské čističky odpadních vod a náklady na ni dosáhly sedmdesáti pěti milionů korun,“ nastínil finanční stránku věci ředitel společnosti, ve které v současné době pracuje sedmdesát lidí.
Více o projektu na www.mapaprojektu.cz.
Celý článek si můžete přečíst
na webu Deníku.