Evropské fondy pomáhají: Chátrající budovu nahradilo v Děčíně multimediální kulturní centrum

Nejhorší budovou ve městě a ostudou Smetanova nábřeží byl, alespoň podle mínění řady obyvatel Děčína, patnáct let nevyužívaný společenský dům a zájezdní restaurace Atlantik. Díky štědré evropské dotaci byl ale objekt před sedmi lety přestavěn na knihovnu s multifunkčním centrem.

Původní objekt byl v tak špatném stavu, že byl dokonce prohlášen za brownfield, tedy chátrající, nevyužívaný areál s negativními dopady na vzhled jinak krásného města na soutoku řek Labe a Ploučnice.

Z Evropského fondu pro regionální rozvoj získal tento ambiciózní projekt 85 procent z celkové částky, zbylých patnáct procent uhradil Ústecký kraj a děčínská radnice. Na nákladech přesahujících 155 milionů korun se tak dotace podílela téměř 130,5 miliony korun.

Padesátitisícové město s významným říčním přístavem se tak může pochlubit areálem s řadou výstavních, informačních a prezentačních ploch. Nový objekt získal nákladnou přestavbou jedno podzemní a čtyři nadzemní podlaží. Kromě suterénu ale byla celá knihovna vystavěna během šestnácti měsíců prakticky celá nová.


 

Dnes toto polyfunkční městské kulturní a vzdělávací zařízení, které od svého otevření splňuje nároky na kulturní vyžití široké skupiny obyvatel města od těch nejmenších až po seniory, láká zvědavce nejen z České republiky. Konstrukce stavby je totiž zvýrazněna barevnými pruhy, přičemž každý z nich nese jméno významného českého spisovatele, jako například Karla Jaromíra Erbena, Aloise Jiráska či Vladimíra Holana. Zařízení nabízí spolu se svými pobočkami na tři sta tisíc svazků včetně knih pro ty nejmenší.

Kromě tradičních fondů nabízí i širokou nabídku e-knih k bezplatnému půjčení. Návštěvníci mají možnost využívat kromě jiného i studovnu s počítači napojenými na internet. Knihovna organizuje rovněž širokou nabídku vzdělávacích kurzů, ať už jde o počítače, výuku hudebních nástrojů, výtvarnou učebnu, kurzy cizích jazyků, šití či účetnictví.

V sále situovaném v nejvyšším patře objektu se pořádají kulturní akce, besedy a přednášky na zajímavá a aktuální témata. Příkladem je třeba před několika dny hojně navštívená akce prozaika, reportéra, redaktora a cestovatele Josefa Formánka.

Slavnostní otevření děčínské knihovny proběhlo v září 2012. „Bohužel hned na přelomu května a června následujícího roku přišla velká voda. V infocentru, které je sice součástí areálu knihovny, ale provozuje ho město, dosáhla hladina jednoho metru. Záplava se tehdy pohybovala na úrovni zhruba 10,70 metru,“ říká ředitel děčínské knihovny Ladislav Zoubek.

Velká voda sice areál zasáhla ale díky betonovým pilotům se do vlastních prostorů knihovny nedostala.

Knihovně hrozilo uzavření 

Rozvodněné Labe poškodilo nakonec inženýrské sítě a knihovna byla tři čtvrtiny roku bez funkčních výtahů, topení či klimatizace.

„Stát se to v zimě, museli jsme zavřít. V létě jsme ale mohli určitým způsobem improvizovat a provoz jsme zajistili. Na druhou stranu ještě můžeme mluvit o štěstí, protože při záplavách o jedenáct let dříve vystoupala hladina Labe na 12,35 metru,“ doplňuje Ladislav Zoubek. V reakci na toto riziko knihovna raději inovovala protipovodňový plán a byly provedeny stavební úpravy, které ohrožení minimalizují.

Původně ředitel knihovny navrhoval několik jiných lokalit, kde by nový objekt mohl vyrůst, nakonec padla ze strany města volba na nábřeží Labe proto, aby byl v centru města. „Tehdy se totiž naskytla možnost získat zmíněnou evropskou dotaci, která ale řešila hned čtyři projekty najednou. Šlo o revitalizaci Děčína I., která zahrnovala kromě samotné knihovny také plavecký areál, zámek a zámeckou zahradu.

Původní projekt knihovny byl navržen tak, aby voda i v nízkých podlažích knihovnu nemohla ohrozit, ale i kvůli ceně a dalším nejasnostem se později několikrát změnil,“ upřesnil ředitel. Budovu, nacházející se několik desítek metrů od řeky Labe, navrhl architekt jako vlnku. To je pro Děčín, jímž protéká jedna z největších českých řek, určitá symbolika.

Zajímavostí jsou zde také neomítnuté betonové zdi v interiéru, které mají podle architekta evokovat kontrast mezi tímto stavebním materiálem a pravým dřevem, z něhož jsou vyrobeny třeba dveře do jednotlivých místností či jejich rámy.

Rozhovor s ředitelem knihovny Ladislavem Zoubkem na stránkách Deníku. 

Podrobnosti projektu včetně videa naleznete na www.mapaprojektu.cz