29. 3. 2021
Baťův Institut ve Zlíně vznikl přebudováním a rekonstrukcí dvou továrních budov bývalého areálu firmy Baťa. Dříve industriální budovy se změnily v moderní kulturní centrum, které se řadí svým konceptem a expozicemi k evropským unikátům. To vše za přispění evropských dotací.
Projekt, který započal před deseti lety, řešil rekonstrukce a nové využití budov číslo 14 a 15 bývalého továrního areálu. Revitalizované prostředí potom podpořilo zvýšení atraktivity centrální části Zlína, vznikl prostor pro umístění a rozvoj aktivit významných kulturních institucí Zlínského kraje – Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně a Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
„Jde o jeden z projektů ve Zlínském kraji, k jehož realizaci dotace z fondů EU významně přispěly,“ říká Jan Vandík z kanceláře hejtmana Zlínského kraje.
Budovy se nevyužívaly a jejich technický stav vykazoval znaky brownfields. Byl poškozen vnější plášť budov, rozbitá okna a bez oprav by se staly nebezpečné svému okolí. Celková výše výdajů činila 572 milionů korun a fondy EU přispěly více než 480 miliony. „Bez eurodotací by financování tohoto projektu bylo mnohem obtížnější,“ doplnil Vandík.
Pro volbu těchto budov ke kulturnímu využití hovořila jejich poloha na strategickém rozhraní továrny, starého Zlína a dopravního terminálu. Budovy s jejich symetrickou kompozicí „brány do továrny“, umožnily vytvořit i atraktivní veřejný prostor.
Nový střed města
Objekty číslo 14 a 15 z let 1946 až 1949 byly projektovány Jiřím Voženílkem jako nový typ výrobních budov pro poválečnou obnovu továrny, s mnoha inovacemi oproti typickým baťovským předválečným objektům. Konstrukčně, technickým vybavením i architektonickým řešením měnily kvalitu pracovního prostředí.
Po roce 1989 skončila v areálu bývalých Baťových továren průmyslová výroba. Budovy osiřely a začaly rychle chátrat. Počátkem nového tisíciletí rostla potřeba vrátit do prostředí továrny život. Vizí městské správy se již v devadesátých letech stala nová „City“, tedy transformace historicky nejzajímavější východní části továrny na součást centra města. Původně se uvažovalo o tom, že areál napomůže rozvoji Univerzity Tomáše Bati, ale ta se nakonec usídlila jinde.
Tovární komplex byl tedy postupně zbaven oplocení a bran. Vzniklé ulice dostaly jména po osobnostech baťovské éry. Prvním krokem k revitalizaci objektů se tak stala v letech 2002 až 2004 obnova správní budovy č. 21 – Baťova mrakodrapu – jako sídla Zlínského kraje a finančního úřadu.
Město Zlín pak v roce 2006 obnovilo s pomocí evropských fondů jednu z typických výrobních budov (číslo 23) s novou funkcí „podnikatelského inkubátoru“. Další budovy jsou v soukromém majetku a jejich budoucí osud stále vyvolává řadu otázek a nejistot, neboť jde o budovy různého stáří a charakteru.
Tři instituce pod dvěma střechami
Samotná přestavba nakonec neprobíhala úplně snadno. Stavbaři totiž zjistili, že železobetonové výztuže neodpovídají skutečnosti. Baťovský fortel už po znárodnění, kdy se budovy stavěly, nebyl uplatňován tak jako před válkou. Statici nakonec navrhli úpravy a prakticky veškeré nosné konstrukce budov ale musely být staticky posíleny.
Na základě požadavku památkářů byl zachován charakteristický vzhled fasád typický pro baťovské budovy. Interiéry jsou však zcela nové a konstruované tak, aby splňovaly požadavky institucí, které zde sídlí. Na střeše vznikla volná otevřená plocha tvořící prostor pro pořádání venkovních kulturních akcí.
V budově č. 14 sídlí stálé expozice a krátkodobé výstavy muzea a galerie a také servisní organizace 14|15 Baťův institut. V budově č. 15 najdete knihovnu a jsou zde také konferenční sály a kavárna.
Nové prostory se staly oblíbeným místem turistů a také obyvatel Zlína. „Jedním z cílů bylo vytvoření „dobré adresy“, kam budou návštěvníci rádi a s důvěrou chodit,“ podotkla ředitelka servisní organizace 14|15 Baťův institut Petra Kubíková.
„Evropské dotace obecně umožňují realizovat mimořádné projekty – rozsahem, významem a nákladovostí, na které běžné granty ze státních rozpočtů často nestačí. Zde se podařila revitalizace části bývalého továrního areálu – namísto starých nepřístupných výrobních budov vzniklo jedinečné moderní prostředí zcela naplněné kulturou a zážitky,“ doplnila Petra Kubíková.
Více na www.mapaprojektu.cz.
Celý článek si můžete přečíst na webu Deníku
zde.