7. 1. 2020
"Nyní má Blansko konečně dopravní uzel, který patří do jednadvacátého století. S důstojným zázemím nejen pro cestující, ale také pro naše zaměstnance,“ popisuje investici podpořenou fondy EU ředitel dopravní společnosti Jiří Šebela. Na modernizaci blanenského autobusové nádraží přispěly dotace EU přes 42,5 miliony Kč. Více se o projektu dočtete v reportáži, kterou ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj připravil Deník.
Návrat o desítky let do minulosti. A vůbec ne hezký. Zchátralá čekárna, otřesné toalety a stará nezastřešená nástupiště. Jedním slovem ostuda. Takové vzpomínky se většině cestující vybavují při zmínce o autobusovém nádraží v Blansku. Přitom odtud vyráží ročně tisíce turistů do světoznámého Moravského krasu. To už ale neplatí. Díky dotacím z evropských fondů nyní na stejném místě stojí moderní terminál.
Za sebou už má více než rok provozu a cestující si ho velmi pochvalují. „Se starým autobusovým nádražím se nový terminál nedá vůbec srovnat. Původní nádraží bylo dobré možná do muzea. Za mě jedna velká ostuda. Teď jsou tady krásná krytá nástupiště, takže nevadí, když prší. A také zbrusu nová budova s čekárnou. Nádraží bylo navíc podle mě celkem rychle postavené. Jezdím odsud do nemocnice a za lepší zázemí jsem moc ráda,“ říká jedna z cestujících Marie Jurmanová z Holštejna.
Podobně to vidí i cestující Alena ze Žďáru. „Vypadalo to tady jak z padesátých let minulého století. Opravdu hrůza. Turisté z toho museli být dost v šoku. Nejdřív hrozné vlakové a pak i autobusové nádraží. Kéž by tak ještě opravili blanenské lázně. Hned by mělo město lepší vizitku,“ dodává žena.
Majitelem blanenského autobusového nádraží a zároveň investorem nákladné přestavby je společnost ČAD Blansko. Výstavba moderního terminálu přišla na 53,5 milionu korun. Většinu nákladů pokryly právě dotace z evropských fondů. Jednalo se o více než čtyřicet milionů korun. „Staré nádraží vypadalo opravdu hrozně. Kritika cestujících byla na místě. Nyní má Blansko konečně dopravní uzel, který patří do jednadvacátého století. S důstojným zázemím nejen pro cestující, ale také pro naše zaměstnance,“ popisuje nákladnou investici ředitel dopravní společnosti Jiří Šebela.
Na novém nádraží je nyní šestnáct autobusových stání. Deset pod střechou a šest venkovních s přístřeškem. „Co se týká samotných nástupišť, nebylo tu místo na nějaké zásadní prostorové změny. Počet původních stání jsme tak museli zachovat. Přibyla ale podélná stání podél nové cyklostezky. Ta využívají autobusy s cyklovleky,“ vysvětluje Šebela.
V nové provozní budově je útulná čekárna s automaty na občerstvení a toaletami. „Cestující zde najdou předprodej jízdenek a informační kancelář. Zázemí tu má náš dispečink a řidiči, pro které jsme vybudovali odpočinkovou místnost,“ upřesňuje náměstek pro osobní dopravu ČAD Blansko Richard Maňoušek.
Čekárna je otevřená denně od brzkých ranních hodin do doby odjezdu posledních večerních spojů. Toalety jsou pro cestující zdarma. Na novém nádraží pamatují také na cyklisty. K dispozici mají bezplatnou úschovnu. V bezprostřední blízkostí terminálu totiž vede po blanenském nábřeží řeky Svitavy cyklostezka.
Tu město nedávno rozšířilo o přibližně dvousetmetrový úsek právě kolem nádraží. „Cyklostezka byla v režii města a je široká zhruba dva a půl metru,“ informuje vedoucí blanenského odboru investičního a územního rozvoje Marek Štefan.
Pamatují na nevidomé
Samozřejmostí jsou v novém terminálu také moderní informační systémy a elektronické panely. Nechybí ani zařízení, které na nádraží umožňuje orientaci nevidomým cestujícím.
Podél nástupišť se táhne dlouhá stěna. „Jedná se o protihlukovou stěnu, kterou jsme museli postavit kvůli okolní zástavbě. Její délka je odpovídající. Lidé se také často ptají, proč je rezavá. Je z materiálu, který zcela cíleně přirozeně zkoroduje. Jedná se o záměr architekta,“ vysvětluje Jiří Šebela.
V pracovní dny projede autobusovým nádražím v Blansku přibližně 250 spojů denně. O víkendu pak každý den necelá stovka. Ročně na nádraží odbaví více než milion cestujících.
Rozhovor s ředitelem ČAD Blansko Jiřím Šebelou na stránkách Deníku.
Podrobnosti projektu včetně videa naleznete na www.mapaprojektu.cz